Záhadu luští v Divadle Na Fidlovačce

Praha - Hra Záhada je napsána pouze pro dva herce, přesto je dramatická a napínavá. Autorem je francouzský dramatik Eric Emmanuel Schmitt. Divadlo Na Fidlovačce v české premiéře hru představilo v překladu Michala Lázňovského. V režii Ondřeje Brouska v něm na scéně Davida Baziky hrají Otakar Brousek ml. a Tomáš Töpfer.

Tato psychologická detektivka se odehrává na opuštěném ostrově v Norském moři. Postavena je na osobním souboji dvou mužů s rozličným pohledem nejen na život, ale i na lásku. Töpfer ztvárnil nositele Nobelovy ceny za literaturu, jeho protihráč je provinčním novinářem, který s ním přijede udělat rozhovor o jeho nové knize.

„Je to hra takřka detektivní, její příběh nelze prozradit. Když jsem ji četl poprvé, mnohokrát jsem si myslel, že to už dál nemůže pokračovat, že právě došlo k odhalení a dozvěděl jsem se hlavní zápletku. Ale hra stále graduje a výsledek je velmi překvapivý,“ řekl před premiérou ČTK Töpfer.

„Příběh je přitom velice prostý. V té knížce totiž vystupuje žena a on se ptá po jejím osudu. Kdo je, kdo byla a zda skutečně existovala či zda šlo jen o jeho fikci, zda byl něčím inspirován. Ta žena ovšem na jevišti nevystupuje,“ prozradil.

Podle režiséra Ondřeje Brouska hraje velkou roli v inscenaci hudba. Schmitt se totiž inspiroval Enigmatickými variacemi anglického skladatele Edgara Elgara z roku 1899. Variacemi na melodii, která nikdy nezazní. Jejich jednotlivé části si ovšem oba protagonisté inscenace pouštějí na jevišti ze starého gramofonu.

„Všechny variace v této skladbě znázorňují skutečné osoby, Elgarovy přátele, jeho nakladatele, a ta poslední dokonce jeho samotného. Ve hře jsem použil čtyři úryvky,“ řekl režisér. Inscenace, která je v pořadí už 63. novinkou v repertoáru Fidlovačky, je režijním debutem Ondřeje Brouska na velké scéně, na té komorní už připravil loni v květnu hru Žena v černém.

Eric Emmanuel Schmitt (* 1960)

patří k nejlepším současným spisovatelům, a to nejen v rodné Francii. Světový věhlas mu přinesla právě divadelní hra Záhada, uvedená poprvé v Paříži na jaře 1996 pod názvem „Variations énigmatiques“. V následujících letech byla přeložena do pětatřiceti jazyků a inscenována ve čtyřiceti zemích většinou jako „Enigma“ (tj. Záhada).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Je Sabrina Carpenterová „nová“? Grammy matou jednou svou kategorií

Součástí hudebních cen Grammy je téměř od začátku, tedy od šedesátých let, kategorie „nejlepší nový umělec“. A opakuje se i debata, zda oceněné talenty jsou skutečně „nové“. Týká se to i letos nominované Sabriny Carpenterové. O vítězích Grammy se rozhodne 2. února.
včera v 16:52

Kalamita se vrací do kin. Diváci se smáli kritice v Rudém právu, vzpomíná Polívka

Po více než čtyřiceti letech se díky digitálnímu zrestaurování vrací do kin snímek Kalamita. Filmovou moralitu natočila v normalizačním Československu Věra Chytilová a nabídla v ní Bolku Polívkovi jeho první hlavní roli. Herec v pořadu 90' ČT24 zavzpomínal, že se mu na Kalamitě líbilo určité „odbojářství“.
včera v 13:08

Nominacím na Oscary vévodí Emilia Pérez. Vlny ani Krajan neuspěli

Nominace na Oscary za rok 2024 ovládl španělsky mluvený snímek Emilia Pérez od režiséra Jacquese Audiarda. Zástupci české kinematografie – celovečerní Vlny a krátkometrážní Krajan – se do finálového výběru nedostali. Vítěze oznámí americká Akademie filmového umění a věd v noci na 3. března.
23. 1. 2025Aktualizováno23. 1. 2025

Taťjana Medvecká načítá povídky nobelistky Ernauxové

Tvorba francouzské spisovatelky Annie Ernauxové, která za své silné osobní příběhy získala Nobelovu cenu za literaturu, je českým čtenářům dostupná i v audioverzi. Její povídky nyní načítá herečka Taťjana Medvecká.
23. 1. 2025

Návrat vnuka. Americký umělec oživuje českou rodinnou historii

Jeho předci uprchli do Spojených států, když museli za druhé světové války čelit nacistické perzekuci. Teď se americký grafik a výtvarník Noah Breuer do Česka vydává na návštěvu a při své tvorbě vychází právě z rodinné historie. „Tohle je vlastně návrat jejich vnuka s uměleckými díly, která odkazují k Česku a k Vídni,“ podotkl umělec v Událostech, komentářích.
23. 1. 2025

Režisér seriálu Bylo nás pět Karel Smyczek dostane Českého lva za přínos ve filmu

Českého lva za mimořádný přínos kinematografii dostanou dvě osobnosti. In memoriam dirigent Mario Klemens: pod jeho taktovkou byla nahrána hudba k více než sto padesáti filmům a seriálům. Druhou oceněnou osobností je režisér a herec Karel Smyczek. Ceny bude Česká filmová akademie předávat začátkem března.
22. 1. 2025

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
22. 1. 2025Aktualizováno22. 1. 2025

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025
Načítání...