Worstseller se vysmívá masové kultuře i jejím konzumentům

Praha - Výtvarník Tomáš Roubal vytváří příběhy, jejichž dějová linie protíná divnost, historii, osobní zkušenosti a realitu, všechno je ale ovlivněno ironií osudu. Výstava Worstseller, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy v Colloredo-Mansfeldském paláci, kriticky komentuje současnou společnost, politickou propagandu, katolickou církev i estetiku produktů masové kultury. Expozice potrvá do 16. února.

„Tomáš vyhledává do očí bijící stupidity lidského jednání a předává je dál v podobě satirických momentek, někdy jen v podobě vzkazů nebo slovních spojení, které třeba tetuje na zvířecí kůže. Vytváří příběhy, jejichž dějová linie protíná divnost, historii, osobní zkušenosti a realitu, všechno je ale ovlivněno ironií osudu,“ specifikuje tvorbu umělce kurátorka projektu Monika Doležalová.

Výstava je součástí už 4. ročníku projektu Start Up, ve kterém jeden kurátor vybere mladého výtvarníka a také dalšího nastupujícího kurátora. To nejdůležitější na celém projektu je vzájemné ovlivňování umělců i kurátorů. Doležalová pro tento úkol oslovila mladého teoretika umění Jana Kratochvila.

Nahrávám video

Výstava Worstseller probíhá ve třech místnostech. V jedné z nich vystavuje Tomáš Roubal malby, další je architektonický průchod, který kurátor Jan Kratochvil vytapetoval dokumenty o stavu Colloredo-Mansfeldského paláce, a v posledním prostoru jsou vystaveny Roubalovy sochy.

V rámci programu Start Up IV Roubal vystavuje velkoformátové malby, kterými navazuje na své dřívější streetartové realizace, a objekty menších rozměrů reflektující obscénní sexistické narážky v reklamách a médiích. „Inspirovaly mě reklamy, to, jakým způsobem využívají grafické prvky. Velice často využívají nějaké sexuální motivy, kvůli tomu, aby se prodal jakýsi produkt. To znamená, že pokud chci prodat třeba konvici, tak za ni musím umístit nějakou nahou ženu, aby to přilákalo pozornost,“ komentuje své dílo výtvarník.

Za svoji autorskou knihu Black Book (prakticky bez textu) s provokativními výjevy, za tzv. „černé listiny křivd“, jak je nazývá (např. orální sex kurátorovi od umělce), obdržel ocenění Nejkrásnější kniha roku 2012 Ministerstva kultury, k tomu ve vysoce považované kategorii beletrie. Kniha se naváží do těžkostí kapitalismu, ztráty lidské solidarity i například do současné české umělecké sféry.

Tomáš Roubal / Black Book
Zdroj: ČT24/Galerie Ferdinanda Baumanna

Kurátor Jan Kratochvil (* 1986, Brno) je čerstvý absolvent Katedry teorie umění pražské UMPRUM. Spolupracuje s časopisem A2 a s internetovým portálem o umění artalk.cz. Od roku 2012 působí, spolu s umělkyní Janou Bernatovou, jako kurátor galerie Kvalitář, kde se snaží propojovat současné volné umění s designem a architekturou. Kurátorská práce v tvůrčím tandemu je pro něj typická. Již během studia realizoval výstavy společně s teoretičkou umění a kurátorkou Terezou Jindrovou (např. výstava Zneužití pro Dům umění města Brna v roce 2012).

„Zatímco se Tomáš Roubal ve své práci vztahuje k celkovému socio-politickému kontextu naší společnosti, já z pozice člověka víceméně dobrovolně izolovaného ve světě umění reaguji stejným modelovým uvažováním na nejbližší institucionální rámec této výstavy, tedy provoz paláce Colloredo-Mansfeld. Technickým uzavřením nechávám zaniknout prostor, který kurátorka Monika Doležalová vyčlenila pro moji participaci. Zůstává pouze úzký průchod připomínající bezpečnostní koridory používané na staveništích. Toto reziduum původní výstavní místnosti doplňuji o relevantní dokumentaci, rozvinutou vizuálem Marka Ehrenbergera a Tomášovými přímými reakcemi na diskutovanou problematiku,“ ozřejmuje své pojetí Kratochvil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...