Warhol - navzdory odporu totalitního režimu

Medzilaborce - Muzeum Moderního umění Andyho Warhola ve slovenských Medzilaborcích slaví dvacáté výročí své existence. Ikona amerického pop-artu činila rozruch po celém světě. Kontroverze budila i v malé rusínské vesnici, ze které pocházeli Warholovy rodiče. Myšlenka založit muzeum nejslavnějšího umělce rusínského původu vznikla ještě za komunismu: navzdory odporu totalitního režimu.

Když jeho bratr John přišel na Slovensko s myšlenkou zřídit v kraji, odkud pocházeli jejich rodiče, první Andyho muzeum na světe, začal boj. Dlouho nebylo jasné, zda se podaří komunistické úředníky přesvědčit. „Kompetentní orgány socialistické kultury zůstaly absolutně nečinné, takže energie a aktivita musely vzejít zdola,“ uvedl fotograf a spoluzakladatel muzea Rudo Prekop.

„Oni se báli Andy Warhola, že to je buržoazní umělec, že tady budeme zavádět kapitalizmus a tak dál… Takže to byla velice komplikovaná situace,“ vysvětluje Michal Cihlář, grafik a spoluzakladatel muzea.

Muzeum Andyho Warhola
Zdroj: ČT24

Rudo Prekop, Michal Cihlář a Michal Bycko tedy začali psát petici a dále přesvědčovali úřady. Dnes o tom vyprávějí v knize. Dotýkají se také vztahu Andyho Warhola k Československu. „Myslím, že ho to vzrušovalo. Ten pocit, že je tady odtud. On sám mluvil o tom, že pochází odnikud. Ale neměl odvahu se sem jet podívat,“ říká Michal Cihlář.

Těžko říct, kdo je na periferii…

Muzeum to ani po svém vzniku nemělo lehké. Problémy s úřady trvaly dokonce i po změně režimu. Jistý čas se říkalo, že Warhola je z periferie nutno přestěhovat do většího města, do Bratislavy či do Košic. „Těžko říct, kdo je na periferii… Mně nejvíc vadí ten deficit - nebo přítomnost mentální periferie - pochopení toho, o co se tu 20 let snažíme,“ zlobí se Michal Bycko, zakladatel muzea Andy Warhola.

Úřady sice neměly pro Warhola vždy pochopení, místní občany si jeho umění ale získalo. Třebaže Andy Warhol kraj svých rodičů nikdy v životě nenavštívil, dnes v regionu nikdo nepochybuje o tom, že zde skutečně má své místo.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 43 mminutami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 12 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 19 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.