Výstava připomíná život moravských Charvátů

Brno - Život dávno zaniklé komunity moravských Charvátů v Jevišovce na Mikulovsku přibližuje nová výstava Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Její hlavní část tvoří stoleté fotografie vídeňského umělce Othmara Ruzicky. Sloužily mu pouze jako předloha při malování obrazů, ale dnes mají velkou dokumentační hodnotu - zachycují nejen slavnostní kroj, ale i jeho podobu pro všední dny. Výstava potrvá do 20. února.

Snímky vznikly na počátku 20. století, kdy Charváti, potomci Chorvatů, v Jevišovce ještě stále nosili různé podoby kroje prakticky každý den. Ruzicka (1877 až 1962) je fotil při sklizni, procházkách po vsi, slavnostech i v jejich domovech. Snímky většinou nijak nearanžoval. „Dýchá z nich atmosféra, protože vznikaly nahodile, působí velmi autenticky,“ říká redaktorka ČT Lea Surovcová.

Fotografie vypovídají nejen o celkové podobě a skladbě krojů, ale i o používaném materiálu, vzorování látek, střihu jednotlivých částí a způsobu vázání šátků. „Jediné, co nám černobílé snímky nemohou přiblížit, je barevnost krojů,“ říká kurátorka výstavy Lenka Nováková.

Nahrávám video
Lea Surovcová informuje z výstavy
Zdroj: ČT24

Výstava je proto doplněna o ukázky charvátského kroje. Muzeum spravuje asi 200 součástí tradičního oděvu včetně kompletního mužského i ženského kroje. Nejstarší jsou z druhé poloviny 19. století. „Celé komplety se nám dařilo získávat od vysídlených Charvátů ještě v 90. letech minulého století,“ vysvětluje kurátorka. 

Moravští Charváti byli potomci Chorvatů, kteří v 16. a 17. století prchali před Turky a usadili se také na jižní Moravě. Do začátku 20. století se udržely tři vesnice s většinovým charvátským osídlením - Nový Přerov, Dobré Pole a Jevišovka, dříve nazývaná Frélichov. Po roce 1948 komunistická vláda Charváty rozptýlila po celém Československu. Většina jich splynula s majoritním obyvatelstvem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...