Výstava k sežrání

Praha - K snídani polévka se strouhaným těstem a k obědu hrachovka a kroupy. Sobotní menu, které by dnes nepotěšilo chuťové buňky mnoha strávníků, je součástí jídelního lístku na druhý lednový týden léta Páně 1869. Vyplývá z něj mimo jiné, že český dělník tehdejší doby si mohl dovolit maso pouze dvakrát týdně. Jak se jedlo a servírovalo na území Čech za doby monarchie u vesničanů, měšťanů i aristokracie, ukazuje výstava Národního muzea nazvaná Krmě - jídlo - žrádlo.

Představuje gastronomii druhé poloviny 19. století - přípravu, úpravu a konzumaci potravin a nápojů s důrazem na zvyklosti a symboly stolování, rituály, úpravu stolu a jídelen, stolní nádobí a náčiní i desítky dobových receptů.

Vedle vybavení kuchyní a jídelen uvidí návštěvníci například kufr s cestovním jídelním servisem a osobní předměty Magdaleny Dobromily Rettigové. Dobovou atmosféru naladí rekonstrukce venkovské zabíjačky či takzvané černé kuchyně. Přiblíženo je i honosné stolování šlechty z českých zemí, zejména rodiny Kinských, a to v autentickém prostředí klasicistního letohrádku, kde Národopisné muzeum sídlí.

Na přelomu 19. a 20. století, se s jídlem nespěchalo. Stolování a stravování mělo přísná pravidla, a nejenom na šlechtickém dvoře. I obyčejný venkovský jídelní stůl měl výjimečnou pozici – patřilo na něj pouze jídlo, nic jiného se na něj odložit nesmělo. „Nejvýznamnější místo u stolu měl sedlák, ten seděl na židli. Na lavicích pak děti nebo žena,“ doplnil ředitel Historického muzea Národního muzea Pavel Douša, že při jídle platil i nepsaný zasedací pořádek.

2 minuty
Reportáž Maria Kubaše
Zdroj: ČT24

Organizátoři návštěvníky ale nechtějí seznámit jen s „materiálním svědectvím“, tedy stolními servisy, nádobím a prostíráním, ale také a především se sociálními a kulturními souvislostmi stolování a stravování. Při něm lidé z nejrůznějších vrstev vyjadřovali své postavení, vkus a hodnoty, ale i náboženská či magická pravidla, zvyky a obyčeje. V jídelníčku se také odrážel vývoj zemědělství, průmyslová revoluce, import surovin i globalizace. Že v kuchyni nejde jen o jídlo, ukazují dnes koneckonců oblíbené pořady o vaření, které po celém světě sledují desítky milionů diváků.

Výstava Krmě - jídlo - žrádlo v Národopisném muzeu - Musaionu v letohrádku Kinských v Praze je pokračováním výstavního cyklu Monarchie, který Národní muzeum přichystalo na sezonu 2012/13. Projekt představuje různé oblasti života za doby, kdy české země byly začleněny do habsburské monarchie, zejména dobu vlády Františka Josefa I. (1848-1916): Výstavě Krmě - jídlo - žrádlo předcházely Kouzelné hrací strojky v Českém muzeu hudby a Sportsmeni v zemích českých v Národním památníku na Vítkově.

Od 25. října cyklus rozšíří výstava Po stopách Karla Maye v Náprstkově muzeu a koncem listopadu pak hned tři vyýstavy v Nové budově NM - Monarchie, Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii. Cyklus završí 9. března v Českém muzeu hudby Století valčíku a polky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...