Brno – Dům umění města Brna dnes zveřejnil plán výstav pro tento rok. Od zítřka budou moct lidé navštívit výstavy, které už zorganizovala nová ředitelka Terezie Petišková, a pozvednout tak klesající návštěvnost. Lidé si v Domě umění prohlédnou třeba vídeňskou periferii na fotografiích Elfride Mejcharové a také retrospektivu Jiřího Kovandy. Znovu se otevře i Dům pánů z Kunštátu.
Nestorka současné rakouské fotografie Elfride Mejcharová letos oslaví 90. narozeniny, výstava v brněnském Domě umění je přitom první prezentací její tvorby u nás. Lidé uvidí vybrané černobílé fotografie z 50. až 90. let minulého století, na kterých Mejcharová zachycovala předměstí Vídně. Její projev se podobá české poválečné kultuře: soustředí se na poezii všedního dne a městskou periferii.
Dům umění přichystal i retrospektivní výstavu Jiřího Kovandy, která je první svého druhu v Česku. „Lidé mohou vidět přehled mé práce od roku 1973, kdy mi bylo 20 let, až do současnosti. Jsou tu všechny důležité etapy mé práce, od performancí, přes obrazy a objekty až po současné instalace,“ popsal umělec, který slaví větší úspěch za hranicemi, než u nás.
„Nebyl to můj záměr. Když přichází nabídky, využívám je. Nechci opomíjet českou scénu, ta spíš opomíjí mou tvorbu,“ připustil Kovanda. Díky péči vratislavského muzea se podařilo uchovat jeho retrospektivu, kterou pro reprízu v Brně polský kurátor Adam Dominik ještě rozšířil o dalších 150 děl. Artefakty pocházejí ze soukromých sbírek z Česka, Francie a Rakouska. Kovanda organizoval v roce 2007 v londýnské galerii Tate Modern performance Líbání přes sklo, přispěl také k nástupu postmoderního uvažování v české kultuře.
Dům umění rozšíří otevírací dobu i výstavní prostory
Po dvou letech finančních omezení bude letos Dům umění hospodařit s větším rozpočtem. „Vrátili jsme se k původní výši dotace z roku 2011. Díky tomu můžeme mít opět otevírací dobu od úterka do neděle, což je vžitý čas. Můžeme také obnovit výstavní program v Domě pánů z Kunštátu. Ten by měl podle mé vize patřit nejmladší scéně, mohly by tam vzniknout rezidenční ateliéry mladých umělců,“ uvedla ředitelka Domu umění Terezie Petišková.
Popsala i budoucí plány. „Rádi bychom vytvořili dynamiku střídání zajímavých monografických vhledů do tvorby, které by se měly střídat s tematickými projekty, co se snaží vyslovovat k aktuálním problémům,“ popsala Petišková a dodala, že se chystá třeba výstava umělkyň starších 60ti let nebo výstava s názvem Důstojnost člověka, která odkazuje ke stému výročí první světové války.
Návštěvnost Domu umění města Brna
Rok 2012
- 23 výstav navštívilo 24 099 návštěvníků
- 56 doprovodných programů navštívilo 4 512 návštěvníků
Rok 2013
- 18 výstav navštívilo 20 462 návštěvníků
- 79 doprovodných programů navštívilo 4 049 návštěvníků
Petišková nastoupila do funkce ředitelky Domu umění před necelým rokem. V plánu měla zvýšit návštěvnost, ta se však naopak snížila. Kritice se ale brání. „V kultuře je hodnocení práce podle měřitelných kritérií jako návštěvnost krajně nesmyslné a destruktivní. Na druhou stranu jsme instituce, kterou financuje město, a která odvozuje svoji existenci od toho, že sem někdo chodí a má zájem. Je to komplexní problém, není možné obstát s minimem prostředků. Loni klesla návštěvnost na výstavách, ale zvýšila se na doprovodných pořadech. Je to stejné jako v předchozím roce,“ řekla Petišková.
Jak přitáhnout lidi? Vstupem zdarma
Návštěvnost chtěla zvýšit i Moravská galerie v Brně, proto na začátku prosince zrušila vstupné do všech svých stálých expozic. Lidé si mohou zdarma prohlédnout sbírky starého umění v Místodržitelském paláci, moderního umění v Pražákově paláci a užitého umění v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Vedení galerie tím chtělo přiblížit umění širší veřejnosti. A zdá se, že plán zatím vychází. "Nárůst návštěvnosti oproti předchozím letům je v prosinci zhruba osminásobný, v měsíci lednu devítinásobný," potvrdil ředitel Moravské galerie Jan Press.
Odborníci zdůrazňují význam brněnského Domu umění. „Už jako mladý jsem tam byl zvyklý chodit na výstavy, v socialistické epoše, v době divadla Na provázku to byla Mekka mladých. Po revoluci Dům umění nabral charakter evropské galerie, ve které se prezentuje soudobé umění. Každý z ředitelů tam zanechal určitou stopu orientace na nějaký segment. Ty přínosy byly značné, věřím, že v podobném duchu to půjde dál,“ uvedl rektor JAMU a skladatel Ivo Medek.
Návštěvnost podle něj pro takovouto instituci podstatná není. „Nedovedu si představit evropskou metropoli typu Brna bez velké galerie, která přináší konfrontaci mladého českého umění s tím velkým světovým. Tím, že se reflektují různé proudy či země, nelze očekávat, že to vždy všechny osloví. Nelze sledovat přesná čísla, je třeba sledovat i dramaturgii. Kalkulovat, kolik přijde lidí, není v souladu s cílem přinést sem to nejkvalitnější,“ vysvětlil Medek.
Dům umění
Dům umění založili v roce 1911 brněnští němečtí umělci jako Künstlerhaus. Pro stavbu získali výjimečné místo – v parku Koliště na městské okružní třídě. Dům vznikl podle návrhu Heinricha Carla Rieda, za války však byl silně poškozen. Dům proto v roce 1946 opravil Bohuslav Fuchs a vtiskl mu jeho současnou podobu. Fasádu očistil od dekorativní výzdoby a původní zaoblený vchod nahradil kubickým tvarem, čímž dal stavbě moderní funkcionalistický ráz.
Před rokem 1989 v Domě umění působilo Divadlo na provázku, které se hned po revoluci přestěhovalo do dnešního sídla na Zelném trhu a vrátilo se i k původnímu názvu Husa na provázku. Od roku 2008 Dům umění používá nové proměnlivé logo od Petra Bosáka a Roberta Jansy. Dům prošel v roce 2009 rozsáhlou rekonstrukcí, kterou vedl Petr Hrůša.
