Ve filmu Jiřího Chlumského 7 dní hraje i Bondarčuk

Miedzygorze - Závěru natáčení celovečerního snímku z poválečných Sudet s názvem 7 dní, který režisér Jiří Chlumský natáčí s Ondřejem Vetchým a Evou Kerekésovou v hlavních rolích, se zúčastnil i ruský herec Fjodor Bondarčuk. Celovečerní snímek vzniká v kooprodukci České televize.

Místo pro dramatický osud smíšeného manželství Čecha a Němky našli autoři v Jeseníkách. Pro závěrečné filmové scény si štáb vybral malou obec Miedzygorze v česko-polském pohraničí. „Scénář se mi líbil, navíc mě lákalo zahrát si v produkci mimo Rusko,“ řekl Bondarčuk. Ve filmu ztvárnil skutečnou postavu majora Uvarova, který byl těsně po válce vojenským velitelem na Šumpersku. Major Uvarov prý těsně po válce brzdil násilí na Němcích a zastával se jich. „Šlo tehdy nejen o politiku, ale i o jednotlivé lidské osudy, které jsou neznámé,“ podotkl Bondarčuk, který měl ale čas jen dva dny. V Rusku ho totiž čeká natáčení filmu Stalingrad.

Fjodor Sergejevič Bondarčuk

Ruský režisér a herec se narodil v roce 1964 v Moskvě. Jako sedmadvacetiletý absolvent filmových studií založil produkční společnost Art Pictures Group. Věnuje se televizi, filmu, režii a produkci. V roce 2005 měl premiéru jeho válečný velkofilm Devátá rota, ve kterém si i zahrál.

„Právě kazetu s tímto snímkem a jeho výkonem jsem viděl. Proto jsem se snažil ho do našeho filmu obsadit, což se nám podařilo,“ řekl scenárista a producent filmu 7 dní Josef Urban.

Otec Bondarčuka, Sergej Bondarčuk, patří mezi nejznámější ruské tvůrce. Zfilmoval například slavný román Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír, ve kterém si i zahrál. Čtyřdílná historická freska byla nejdražším filmovým počinem své doby. Film získal v roce 1968 Oscara za cizojazyčný film a jednu nominaci za výpravu.

Natáčení na české i polské straně Jeseníků pronásledovala řada obtíží. Podle Urbana začalo už v roce 2009, avšak přerušila je kvanta sněhu. O rok později je znemožnily povodně. Urban obdobnou látku vtělil do Habermannova mlýna, už tehdy si představoval v hlavní roli Ondřeje Vetchého. Jeho tvůrci však vybrali Karla Rodena. „Film bychom chtěli dostat i do zahraničí. Právě s Fjodorem Bondarčukem bych se chtěl domluvit na prezentaci na ruském trhu,“ dodal Urban.

2 minuty
Reportáž Radky Štědré
Zdroj: ČT24

Ve filmu, jehož rozpočet činí 40 milionů korun a v kinech se objeví v září příštího roku, hrají také Matěj Hádek, Jiří Schmitzer, Anna Šišková, Norbert Lichý a Igor Bareš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...