Václav Klaus se loučí s Hradem i Jazzem

Praha - Společně s druhým prezidentským obdobím Václava Klause končí i tradice Jazzu na Hradě, kterou se Klaus zapsal do povědomí jako fanoušek jazzové muziky. Na devadesátém a posledním koncertu na Pražském hradě dnes večer vystoupili kontrabasista Miroslav Vitouš, saxofonista Jan Garbarek a bubeník a perkusista Trilok Gurtu. Prezident, který přehlídku před devíti lety založil, i dnešní setkání ve zcela zaplněném hledišti zahájil: „Je to opravdu poslední koncert v tomto stylu a v této sérii. Na tuto myšlenku jsem přišel až po roce svého prezidentování - proto nemáme ten stý koncert.“

Na devadesátém koncertu Jazzu na Hradě vystoupili norský saxofonista Jan Garbarek, původem český basista Miroslav Vitouš a indický perkusista Trilok Gurtu. „Je to potěšení a taky radost, hrát na tak nádherném místě,“ pochválil Gurtu Španělský sál. Miroslav Vitouš se vrátil do Česka po sedmi letech opět na Hrad. „Jsem hrozně rád, že se to stalo, protože aspoň tu lidé můžou zažít špičkové světové hudebníky,“ říká Vitouš.

Projekt Jazz na Hradě byl zahájen z osobní iniciativy prezidenta Václava Klause v únoru roku 2004. Klaus měsíční cyklus pravidelně uváděl a podílel se i na jeho dramaturgii. První koncert připomněl 25 let od úmrtí kontrabasisty Luďka Hulana.

Václav Klaus (uprostřed) poslouchá Jazz na Hradě
Zdroj: ČT24

Už mimo cyklus Jazz na Hradě zazní 3. března na Hradě koncert pro odcházejícího prezidenta ve Španělském sále. Objeví se na něm například Emil Viklický, Jiří Stivín, František Uhlíř či zpěvačka Lucie Bílá. „S mým klavíristou Petrem Maláskem jsme domluvení na skladbě Summertime,“ prozradila Lidovým novinám Bílá. Tento koncert však bude určen jen zvaným hostům. S hodinovým zpožděním se objeví v České televizi. „Zahrajeme se saxofonistou Jaroslavem Jakubovičem, trumpetistou Miroslavem Hloucalem, Josefem Fečem na basu a Tomášem Hobzekem u bicích,“ prozradil Viklický.

Podle Viklického nabídla přehlídka v uplynulých letech moderní jazz, muzikanty hrající bebop a hardbop, hostila swingaře, hráče dixielandu, cool a free jazzu, jazzrocku a world music. V programu se objevily vlivy rocku, folklóru a soudobé vážné hudby. „Některé věci narazily na finanční strop. Jako například Herbie Hancock, který stojí až 60 tisíc dolarů - ale ten byl na Pražském jaru. Stejně tak nepořídíte letenky pro kvartet Chicka Corey z USA na jeden koncert,“ dodal. Dramaturgie připomněla Jaroslava Ježka a Osvobozené divadlo, Karla Velebného, Glenna Millera a Counta Basieho. Životní jubileum tu vedle Viklického oslavili i Jana Koubková, Jiří Stivín, Rudolf Dašek a Milan Svoboda.

Nahrávám video

Hrálo se například i v Nové galerii Pražského hradu, Románském sklepení, Rothmayerově sále, Míčovně, v suterénu Letohrádku královny Anny, areálu Nejvyššího purkrabství, v zahradě na Valech, v Rožmberském sále i na terase Jízdárny. Další častý účastník této série Jiří Stivín upozornil, že spousta lidí by na jazz nepřišla. Ovšem díky tomu, že se hrálo v atraktivních prostorách, dostali se sem i oni. Mohli slyšet například i Laca Decziho, Billa Frisella, Johna Scofielda, Ritchieho Colea, Joa Zawinula, Franka Ambrosettiho a řadu dalších muzikantů světového renomé.

Dvě třetiny z těchto setkání zmapovalo hudební vydavatelství Multisonic. Dnešnímu koncertu předcházel křest třiašedesáté nahrávky na CD, na které se představují tenorsaxofonista Ondřej Štveráček a mistr „kráčející basy“ Josef Fečo. Vznikla tak unikátní antologie nejen domácího jazzu. Na koncertě Jam Session pro prezidenta vystoupily koncem prvního Klausova volebního období v lednu 2008 více než dvě desítky jazzmanů.

Až Klaus odejde, hodlá jeho nástupce Miloš Zeman v organizování hudebních pořadů nějakým způsobem pokračovat. Které hudební žánry budou na Hradě znít příštích pět let, není zatím jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...