Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová má v úmyslu snížit popularitu takzvaných narcocorridos. Tažení proti oblíbeným písním je součástí boje s drogovými kartely, které tento hudební žánr oslavuje, a není prvním obdobným pokusem. Prezidentčino oznámení přichází v době, kdy mexická hudba zažívá za hranicemi boom, včetně navazujícího „násilného“ žánru corrido tumbados, a manželka narkobarona hraje ve videoklipu.
V Mexiku brojí proti drogovým baladám, zatímco manželka narkobarona točí videoklip
Narcocorridos – drogové balady – staví na tradičním vyprávění příběhů prostřednictvím písní a jejich počátky sahají přinejmenším o století zpět. Pojednávají o životě a „hrdinství“ skutečných nebo fiktivních obchodníků s drogami, přičemž je často idealizují jako někoho, kdo se nebojí postavit sytému. Násilí, obchodování s drogami, ale i luxus a výstřední život líčí zpěváci narcocorridos obvykle odění do bund a klobouků ozdobnými flitry.
Kontroverze a corridos šly po většinu historie žánru ruku v ruce. Některá mexická města se už dřív pokoušela zakázat živé hraní narcocorridos – se střídavými úspěchy a ne vždy po dobrém. Smrt šesti lidí při přestřelce, která vypukla při koncertě kapely Enigma Norteño, vyvolala zákaz narcocorridos v mexickém státě Sinaloa.
Zpívající právnička El Chapa
Drogovému kartelu v Sinaloe šéfoval Joaquín Guzmán, zvaný El Chapo, tedy Prcek. Ten si momentálně odpykává doživotí – pokud se mu tak jako několikrát předtím nepovede opět zpoza mříží uprchnout.
K El Chapovým obhájcům před americkým soudem patřila právnička Mariel Colónová Miróová, která teď ze spojitosti s proslulým narkobaronem těží při nastartování své hudební kariéry. Pod uměleckým jménem Mariel La Abogada (právnička Mariel) natočila videoklip ke skladbě La Señora, v němž vystupuje z auta s tmavými skly před honosným domem – a po boku s El Chapovou manželkou Emmou Coronelovou Aispurovou.
Společně předváděly i na doprovodné akci k milánskému týdnu módy. Pořadatel fashion weeku následně vydal prohlášení, že nešlo o oficiální program a že značky by měly dodržovat daný etický kodex.
Colónová se netají tím, že dveře do hudební branže jí otevírá zvědavost lidí na život plný násilí. Nejen své skladby zpívá dokonce i El Chapovi, když ho navštěvuje ve věznici s maximální ostrahou v Coloradu, kde prý nemá rádio. Zpívala tak i dalšími klientům z řad mexických obchodníků s drogami.
Píseň La Señora o druhé šanci vychází ze života El Chapovy manželky. Bývalá královna krásy si odseděla tři roky ve vězení za obchodování s drogami a praní špinavých peněz, a účinkováním ve videoklipu splnila požadavek najít si práci, který zahrnovalo její podmínečné propuštění. Klip jí pomohl navíc ke kariéře modelky a influencerky.
Zpívající právnička nezachází tak daleko, že by ve svých písních velebila zbraně nebo drogy, nicméně narcocorridos obhajuje. „Existuje důvod, proč Netflix udělal seriál Narcos, je to proto, že pro něj existuje publikum. Lidi to zaujme,“ míní. „To neznamená, že tleskají nebo oslavují to, co ten člověk udělal, ale mají k němu nebo k jeho životu určitý obdiv.“
Pokuta pro El Komandera
V minulosti byla smrt některých corrido zpěváků připisována drogovým bossům, kterým se prý nelíbilo, jak se o nich zpívá. To byl v roce 1992 osud „krále corridos“ Chalina Sáncheze, který náměty pro texty čerpal z násilí, které kolem sebe viděl v Sinaloe – rajónu El Chapa. A zároveň obviňoval tamní gang, že mučí a zabíjí nevinné.
V sousedním státě Chihuahua, kde stály násilnosti spojené s drogami životy tisíce lidí, uložily mexické úřady v roce 2013 jednu z nejvyšších pokut ve výši sto tisíc pesos (podle tehdejšího kurzu 153 tisíc korun) pořadatelům koncertu. I ve stejnojmenném hlavním městě pohraničního státu se úřady rozhodly odrazovat od poslechu písní oslavujících obchod s drogami a zločinnost.
Na dotčeném koncertě vystupoval José Alfredo Ríos Meza, známější pod pseudonymem El Komander. Je oblíbeným interpretem hudebního proudu movimiento alterado, jehož název je odvozen od změněného stavu mysli po požití kokainu. Spadá pod narcocorridos a v textech se často zaměřuje na zbraně a přestřelky. „Štěstí mi přálo, kulka provrtala řidiče, jejich náklaďák se převrátil, už mi nemohli ublížit,“ popisuje zdaleka ne nereálnou situaci jedna z písní.
Neomezujeme umělce, ale násilí, říkají politici
Podobným situacím se místní politici postihováním narcocorridos snažili zabránit. „To, co děláme, je ochrana společnosti, ochrana našich občanů a naší mládeže. (Prevence) kriminality je základem, a toho nelze dosáhnout další střelbou,“ vysvětloval tehdy Javier Torres z vedení města Chihuahua. Peníze z pokuty měly jít na počítače pro komunitní centra.
„Alfredo se více stará o to, co chtějí jeho fanoušci, než o to, co říká guvernér nebo tisk,“ okomentoval pokutu El Komanderův manažer. Tvrdil, že na koncertě se dobře bavili i politici, policisté a zástupci bezpečnostních složek.
Loni koncerty El Komandera zrušilo lázeňské město Cancún. I tamní městská rada se rozhodla – nejen v jeho případě – nepokračovat v povolování veřejných představení, která podporují násilí.
„Neomezujeme svobodu projevu. Umělci mohou zpívat hudbu, jakou chtějí. Ale úřady nemohou připustit tuto dvojakost, kdy usilují o lepší společnost plnou klidu a bezpečnosti, a na druhé straně při každém takovém koncertu vydávají výstrahu kvůli pravděpodobnosti násilí, které může tento typ veřejné podívané vyvolat,“ cituje vysvětlení zástupce města magazín Billboard.
Realita nebo oslava násilí?
V posledních letech se zákazy živého hraní narcocorridos rozšířily i na další žánry podporující násilí, jako je corridos tumbados. V tomto stylu mladí umělci mísí klasické balady s rapem, hip hopem i reggaetonem a často se otevřeně vyjadřují o zbraních a drogách. Ač postupem času někteří do tohoto žánru začlenili i texty o lásce a zlomených srdcích.
Vazba na realitu kartelů se z nich ve srovnání s narcocorridos trochu vytrácí. „Už to nejsou příběhy, jsou spíše jen hudbou,“ podotkl pro deník El País profesor ze Státní univerzity v San Diegu Juan Carlos Martínez-Pimienta.
Zákazy hudby, jako je narcocorridos a tumbados, se totiž stává součástí širší debaty, jestli jsou oslavou drogového násilí nebo popisem reality, která Mexiko dlouhodobě sužuje. Odborník Rafael Saldívar z Autonomní univerzity v Baja California odpovídá, že platí to první – ovšemže tyto kulturní výpovědi „svým způsobem zločince oslavují nebo tak činí způsobem, kdy někteří mají pocit, že prosazují tento druh životního stylu“.
Upozaďování narcocorridos trochu ztěžuje celosvětově stoupající oblíbenost mexické hudby. Agentura AP uvádí, že za posledních pět let se jen na Spotify zvýšil počet streamů mexických skladeb o čtyři sta procent. A loni mexický umělec Peso Pluma – mimo jiné populární zástupce násilnického tumbada, jenž vzdával v písních hold El Chapovi – překonal Taylor Swiftovou a stal se nejstreamovanějším umělcem na YouTube ve Spojených státech.
„Kdo jsem já, abych zakazoval, co mají lidé rádi?“
Přimět Mexičany, aby zapomněli na drogové balady, chce prezidentka pozitivní motivací. Chystá se zahájit kampaň na podporu jiných hudebních žánrů méně spojených s násilím a drogami. Samotné corridos přitom nezatracuje, ujistila, že „jejich zákaz nepřichází v úvahu“, volí spíše „propagaci jiné vize“. Kapely hrající corrido se tak můžou zapojit do připravované soutěže, pokud místo nelegální činnosti drogových bossů „oslavují jiné chování, jiné kulturní vize“.
Tajnou zbraní hudebního boje proti narkobyznysu má být mimo jiné guvernér mexického státu Durango. Sedmačtyřicetiletý Esteban Villegas Villarreal je vedle politika a lékaře také zpěvákem, hudební produkci zaměřuje na tradičnější žánr banda, jakousi mexickou dechovku o kovbojích a chudých dělnících.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová
Proti corridos brojila i předchozí mexická hlava státu Andrés Manuel López Obrador. „Zakázat, zakázat,“ radil loni s dodatkem, že nevěří v cenzuru, nicméně cítí jako povinnost „vést mladé lidi a vyjádřit svůj názor, že nic, co vede k užívání drog, by nemělo být přijímáno“.
Ale třeba zpěvák kapely Los Cuervos, jíž se restrikce kolem narcocorridos také dotkly, to vidí jinak. „Mnoho lidí říká: ‚Proč něco takového oslavujete? Lidé budou chtít být násilníky, když poslouchají corrido.’ Říkám jim, že ne, že je to jako říct, že když půjdete do kina na film o Supermanovi, budete chtít létat. Když posloucháte corrido, posloucháte příběh,“ namítá proti omezením.
Snaha prezidentky Sheinbaumové má své podporovatele, často ale jedním dechem dodávají, že posluchači narcocorridos těžko své oblíbené písně vymění za jiné. „Lidé si to žádají. Kdo jsem já, abych někomu upíral to, co má rád?,“ podotkl například šéf svazu hudebníků v mexickém městě Mazatlan. Předpověděl tak nejspíš pravděpodobný vývoj prezidentské iniciativy.
