Alšova jihočeská galerie připravila dosud největší výstavu Hanse Rudolfa Gigera ve střední Evropě. Držitele Oscara za vizuální efekty ke si-fi Vetřelec představuje jako vizionářského umělce. Jeho práce se do Česka vrací po více než dvaceti letech. Název výstavy Metamorphoses (Proměny) odkazuje mimo jiné na Gigerův obdiv ke spisovateli Franzi Kafkovi.
H. R. Giger je známý zejména jako stvořitel filmového Vetřelce. Vraždící vesmírné monstrum vzniklo, když se snažil malováním démonů a mutantů zbavit nočních můr. Režiséra Vetřelce Ridleyho Scotta nadchnuly už Gigerovy práce inspirované Necronomiconem autora hororů H. P. Lovecrafta. K vidění jsou i na výstavě.
„Velmi zajímavou sestavou je i nábytek, který nese jméno Harkonnen. Fanoušci sci-fi Duna to velmi dobře znají,“ poukazuje ředitel galerie Aleš Seifert na další vystavenou část Gigerovy tvorby spojenou s filmem.
Propojení s Kafkou i metalem
Podle zástupců galerie označují někteří odborníci H. R. Gigera za Hieronyma Bosche dvacátého století. „Stylově vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války,“ připomíná Seifert.
H. R. Giger byl mimo jiné obdivovatelem Franze Kafky, vytvořil například kresby na základě jeho povídky Proměna. Fascinoval ho i magický svět dalšího představitele pražských německých spisovatelů Gustava Meyrinka.
Vymyslel bytosti zvané biomechanoidi, v kompozicích spojil části bizarních technologií s torzy obnaženého lidského těla. Svou vizi tajemna a chaosu obtiskl také do návrhu baru v Tokiu a jeho rukopis provází i nu-metalovou kapelu Korn. Stojan na mikrofon inspirovaný sochou núbijské královny si u H. R. Gigera objednal frontman Jonathan Davis. Prototyp stojí nyní v Alšově jihočeské galerii.
Splněný sen
H. R. Giger měl ale zálibu i ve velkolepých objektech. Pohřbený je na svém švýcarském zámku, který zároveň slouží jako jeho muzeum. I proto by se mu současným umístěním výstavy podle manželky Carmen splnil sen. Alšova jihočeská galerie totiž sídlí na zámku Hluboká nad Vltavou. „Chtěl vystavovat na velkém hradě nebo zámku a tady se mu to podařilo, i místní novogotika souzní s jeho tvorbou,“ míní Seifert.
Výstava Metamorphoses představí Gigerovu tvorbu v co nejširším kontextu. Až do 19. listopadu jsou k vidění kresby, airbrushové obrazy a plastiky. Gigerovy práce v Česku naposledy vystavilo Národní technické muzeum v Praze v roce 2005.
