Člověk sám před sebou neunikne. Starou pravdu připomíná Národní divadlo Brno operní novinkou Monument. Operu přímo pro brněnskou scénu napsali režisér David Radok a šéfdirigent Marko Ivanović. Nechali se inspirovat tragickým osudem Otakara Švece, autora Stalinova pomníku v Praze. Na jevišti sochaře ztvární hostující Svatopluk Sem. Premiéra se odehraje 7. února.
V Brně vystavěli operní Monument sochaři Stalinova pomníku
Osud sochaře Švece se stal námětem opery v Brně (zdroj: ČT24)
Stalinovu pomníku na pražské Letné přezdívali lidé fronta na maso. Odhalen byl v roce 1955, a přestože se měl nad hlavním městem tyčit na věčné časy, zůstal součástí panaromatu jenom sedm let. Režisér David Radok, jenž napsal i libreto, na tento monument přesto nezapomněl.
„Když mi bylo šest sedm let, viděl jsem tuhle stavbu jako něco obludného, ještě z perspektivy dítěte. Měla všechnu symboliku hlouposti, omezenosti, bezohlednosti,“ popisuje, jak kolosální poctu sovětskému diktátorovi tehdy vnímal.
Otakar Švec se soutěže na vytvoření Stalinova pomníku musel účastnit, podobně jako více než padesátka dalších sochařů. Absurdní zadání vyřešil návrhem nerealizovatelného monumentu, jenže právě ten paradoxně porota vybrala za vítěze.
Svědomí versus moc
Ačkoli Radok při psaní libreta vycházel z konkrétního příběhu sochaře Otakara Švece, opera není dokumentem. Zachycuje atmosféru a absurditu situací, do nichž jsou lidé manipulováni politickým režimem.
„Od začátku jsme si říkali, že to chceme celé stavět nikoli jako dokumentární rekonstrukci dané události, ale spíše z ní vycházet jako z inspiračního zdroje a postavit to nadčasově a mimo konkrétní prostor,“ potvrzuje skladatel Marko Ivanović. „Asociacím se divák samozřejmě nevyhne. Hudebně jsem se ale snažil vyhýbat všemu, co je všechno pro nás spjaté s tou dobou, jako jsou pochodové nebo budovatelské písně.“
Monument (Národní divadlo Brno)
Přesto je podle Davida Radoka novinka vhodná pro diváky, kteří o padesátých letech nic nevědí. „Jako třeba paní profesorka Válková,“ poznamenává s odkazem na poslankyni za hnutí ANO, o níž vyšla nedávno najevo někdejší spolupráce s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. „Mohlo by se jí připomenout, že zrovna v té době pan Urválek odsuzoval Miladu Horákovou.“
Brněnská opera vnímá Švecovu tragédii jako přetlačovanou mezi svědomím osamělého umělce a nelítostného soukolí politické moci. Sochař politický tlak během realizace naddimenzovaného sousoší nakonec neustál. Krátce před odhalením pomníku spáchal sebevraždu.
Monument není první operou inspirovanou Švecovým příběhem. Před třemi lety uvedlo Národní divadlo v Praze operu Žádný člověk pod taktovkou autora tohoto díla Jiřího Kadeřábka.
- Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
- V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
- Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
- Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
- Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
- Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
- Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
- Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.