To není abstrakce, ale toxická laguna. Satelitní snímky ukazují masový zásah člověka do krajiny

Belgickému umělci Mishkovi Hennerovi slouží jako inspirace satelitní snímky Země. Z nadhledu tak sleduje mnohé chování člověka k planetě Zemi. Jeho velkoformátová díla, vytvořená spojením stovek screenshotů z veřejně přístupného satelitního softwaru, do 7. října vystavuje pražská galerie Fotografic.

Mishka Henner se narodil v Belgii, žije v Anglii a cyklus, který vystavuje v Praze, se zaměřuje na Spojené státy.

Na satelitních snímcích cesta lemující ohradu na farmě s osmdesáti tisíci kusy dobytka vypadá jako tah štětcem, lagunu plnou toxických látek si zase lze snadno splést ze záměrnou abstrakcí. Rozdílná barevnost vody v lagunách má přitom konkrétní důvod – ovlivňuje ji druh antibiotik používaných na daných farmách. Vizuálně úchvatné snímky skrývající alarmující obsah.

„Odhalují náš abstraktní vztah k jídlu. Když jím jídlo, vůbec netuším, odkud pochází, nerozumím tomu průmyslovému procesu,“ upozorňuje Mishka Henner. Dříve trvalo pět let, než kráva dosáhla porážkové hmotnosti, dnes se tato doba zkrátila na méně než rok a půl. Americký masný průmysl je vlastně obrovskou továrnou.

2 minuty
Satelitní snímky Země jako umělecká inspirace
Zdroj: ČT24

Snímky ukazují nekonečné krajiny zcela podmaněné člověkem a masivním rozsahem zemědělství či těžařského průmyslu. „Vidíte stíny ropných vrtů. Tahají ropu ze země nebo pumpují oxid uhličitý do země, aby natlakovaly sousední vrty,“ popisuje Henner jeden ze záběrů. Zářivě zlatá odpařovací jezírka jsou pak zbytkovými produkty elektráren na zemní plyn.

Henner ve své tvorbě dlouhodobě reflektuje zásahy zemědělské a průmyslové infrastruktury do krajiny. Nadhled získaný satelitními snímky dle autora umožňuje pochopit, v jakých makrostrukturách současný člověk žije a jakou podobu světa vytváří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 3 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 4 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 5 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 14 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...