Tajemství Pavly Aubrechtové, Kabinet Vladimíra Gebauera

Pražské takřka intimní Muzeum Montanelli nabídlo své uměřené a komorní prostory výstavě, kterou lze označit za jednoznačný kurátorský úspěch. Křehká díla Pavly Aubrechtové i souběžně vystavený Kabinet Vladimíra Gebauera spolu s dalšími pracemi Radka Kratiny vytvářejí celek, který zaujme nejen svojí bohatou strukturou, ale také pozoruhodným konstantním pohledem (i formami zpracování) na dominantní témata, v díle obou autorů se opakující. Lze navíc pochválit za výběr autorů a hlavně pak za velmi kvalitní, takřka vzornou instalaci, provedenou ohleduplně a citlivě přímo majitelkou výstavního domu. V neposlední řadě pak nemalé prostory dávají možnost představit autory v nečekaně širokých souvislostech a často i způsobem jinde nerealizovatelným.

Není od věci nepřipomenout, že oba autoři jsou spolu zhruba čtyřicet let, aniž by ztratili každý svůj stálý rukopis. Navíc je až zarážející tvrdohlavost, s jakou neustoupili z nastoupené tvůrčí cesty, i když se museli (samozřejmě zdaleka nejen oni) potýkat se stupiditou let sedmdesátých. V pražském svobodném kulturním okruhu, který přetrval a naopak sílil i v oněch podivných nepřejících dobách, byli samozřejmě známí a cenění. Logicky vyrůstali přímo v kadlubu tvůrčí svobody šedesátých let, jejich stále pestřejší práce s materiálem nezná takřka hranic, ovlivnění japonskou kaligrafií i posléze nejnovějšími postupy i pohledy současného moderního umění celým dílem čitelně prostupují.

Pavla Aubrechtová (absolventka od Františka Muziky) dokládá svými pracemi, zdůrazňujícími skromnost, prostotu, vše prostupující něhu, dokonalý profesionální přístup a názorovou svobodu. Spatříme drobné, až mikroskopické objekty, asambláže, skleničky, zkumavky, krabičky, šuplíčky, ale také kresby, akvarely, koláže, nejrůznější grafická sdělení, práce s nitěmi, hřebíčky, staniolem, tužkami, emulzemi, všemožné lepení, stříhání, muchlání, balení, moření, barvení, kompozice uschovatelné a uschovávané, bohatství ukrývané v krabičkách, lahvičkách, šuplíčcích, skříních, kredencích, zraňování hmot, ploch, prostoru, používání nejrůznějších písem. Množství při detailnějším zkoumání zahlcující, přitom však bavící i laskající. A tím vším velebená příroda, poezie, láska… Sebejistý a krásný svět autorky, která ve svých dílech dochází až ke konceptu, po jejím boku funguje nadhled a humor.

  • Vladimír Gebauer / instalace děl zdroj: Muzeum Montanelli
  • Vladimír Gebauer / instalace děl zdroj: Muzeum Montanelli

Vladimír Gebauer (končil u prof. Jiroudka) postupuje podobně – i on je konstantně tvrdohlavě svůj. Příroda a láska k ní se do jeho děl doslova otiskují. Pracuje nejen s barvami, ale velmi lehce a přirozeně také se dřevem, pískem, jílem, papírem i kamenem. I jeho část výstavy dokládá významnou citlivost jako jeden z důležitých tvůrčích momentů i propojovací most k tvorbě Pavly Aubrechtové. Láska ke kresbě (i poezii) na straně jedné i mužný profil jeho prací na straně druhé ohraničují výraznou osobnost českého výtvarného světa současnosti – potvrzují postoje, které zdůrazňují základní lidské morální hodnoty.

Muzeum Montanelli, MuMo, Nerudova 13, 118 01 Praha 1, Otevírací hodiny: Út – So: 12.00 – 18.00, Ne: 12.00 – 16.00, výstava potrvá do 31. 1. 2012

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jak Josef Čapek zemřel, už nezjistíme, obává se odbornice

Před osmdesáti lety zemřel malíř a spisovatel Josef Čapek. Podle některých zdrojů se tak stalo 10. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Čapkovo tělo se nikdy nenašlo. Za jakých okolností přesně zemřel, už možné zjistit není, obává se předsedkyně Spolku přátel Památníku Karla Čapka Kristina Váňová, která o Josefu Čapkovi mluvila s Martinem Řezníčkem v Událostech, komentářích.
před 1 hhodinou

Velký Gatsby přestal před sto lety věřit americkému snu

Velký Gatsby odhaluje zvrácenou podobu amerického snu, redukujícího lásku a úspěch jen na bohatství. Vrcholné dílo amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda vyšlo poprvé před sto lety, 10. dubna 1925.
před 14 hhodinami

Nejvýznamnější řecký režisér nemůže točit v Akropoli. Vadí mrtvoly

Zřejmě nejznámější současný řecký režisér Yorgos Lanthimos chtěl natočit svůj příští film částečně v Akropoli. Ale nenatočí. Ministerstvo kultury žádost zamítlo s vysvětlením, že scény chystané sci-fi komedie jsou neslučitelné se symbolikou této památky starověkých Athén.
před 18 hhodinami

Na festivalu v Cannes bude soutěžit český Karavan

Po více než třiceti letech se v oficiálním programu festivalu v Cannes objeví český celovečerní film. Do sekce Un Certain Regard byl vybrán hraný debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirchnerové Karavan. Účast v programu prestižní přehlídky jí už před lety zajistilo vítězství jejího studentského snímku Bába.
před 22 hhodinami

Přípravy na Expo 2025 provázely potíže, prodražila se i stavba českého pavilonu

Přípravy mezinárodní výstavy Expo v japonské Ósace se blíží do finále. V sobotu bude slavnostní zahájení a v neděli se brány otevřou návštěvníkům. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že všechno jde podle plánu, přestože stavby pavilonů provázely prodlevy a rostoucí náklady. Potíže se nevyhnuly ani tomu českému.
včera v 06:30

Kostky jsou vrženy a sbírají rekordy. Úspěch Minecraft filmu překvapil

Populární „krychličková“ videohra Minecraft se začátkem dubna stala i filmovým příběhem. V tržbách za premiérový víkend v amerických kinech se stala historickým rekordmanem mezi adaptacemi počítačových her. Dobře si vedla i v českých biografech. Mnohé takový úspěch překvapil a zpětně analyzují, jak je možné, že filmové kostky tak skvěle zapadly do sebe.
9. 4. 2025

Nejseš moje máma, slyší náhradní rodiče. Přesto jsme díky dětem lepší, říká režisérka

Být biologický rodič je někdy těžké, být náhradní rodič může být ještě náročnější. Režisérka Markéta Oddfish Nešlehová natočila dokument Nejseš moje máma o svých bezprostředních zkušenostech adoptivní matky. Snímek uvedla Česká televize. „Chtěla jsem točit o bezpodmínečné lásce náhradních rodičů k jejich přijatým dětem. A myslím si, že se to povedlo,“ řekla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Markétou Řezníčkovou.
9. 4. 2025

Kvíz: Po kom jsou pojmenované české mosty?

Začátkem dubna pojmenovali v Kroměříži most po písničkáři Karlu Krylovi, tamním slavném rodákovi. Jména známých osobností nesou i další mosty v Česku. Ověřte si v kvízu, jak dobře tyto mosty a osobnosti znáte vy.
8. 4. 2025
Načítání...