Stále perfektní. Soubor Linha Singers oslavuje 50. sezonu

Praha - Český vokálně instrumentální soubor Linha Singers oslavil svou 50. sezonu. Za dobu své existence doprovázel popové hvězdy šedesátých let, v repertoáru měl klasiku i autorské skladby svého kapelníka a dirigenta Jiřího Linhy.

2 minuty
Soubor Linha Singers slaví 50. sezonu
Zdroj: ČT24

Soubor Linha Singers v roce 1964 založil a dodnes řídí pěvec, profesor hudby, sbormistr a komponista Jiří Linha. Po začátcích, kdy soubor působil jako doprovodný ansámbl tehdy nastupujících sólistů, jako byli například Karel Gott, Marta Kubišová nebo Waldemar Matuška, se začal orientovat na samostatné podání spirituálů, country, muzikálových písní, šansonů i tanečních skladeb. Skupina se rozrostla o instrumentální část a vydala se cestou originální interpretace starých mistrů ve vlastních vokálních transkripcích.

Mezi vážností a zábavou

„Najednou jsem viděl, že neexistuje vytčená hranice mezi vážnou muzikou a pokleslým žánrem zábavy. Všechno je relativní v tom momentě,“ říká Jiří Linha, který je známý coby pečlivý perfekcionista. „Komorní hudba se bez toho vůbec neobejde. Neobejde se bez pravidelné a složité práce,“ říká zpěvačka Marta Marinová.

Na vrcholu kariéry v osmdesátých letech pro soubor psali vážení skladatelé Otomar Mácha nebo Petr Eben. Souborem prošli četní zpěváci a instrumentalisté, mimo jiné Milan Zelenka, Lubomír Brabec, Emil Viklický, František Uhlíř a Josef Vejvoda. Spolupracovali s ním i přední instrumentalisté a soubory, například trumpetisté Miroslav Kejmar, Vladislav Kozderka či Carl Reinhardtová, houslisté Josef Suk, Ernst Kovacic, pianista Pavel Větrovec, Pražský komorní orchestr nebo Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

Na konci 90. let se soubor stal obecně prospěšnou společností. V redukovaném obsazení dosud studuje nový repertoár, natáčí a veřejně vystupuje. Jeho repertoár tvoří především vokální přepisy hudby 17. až 19. století a řada skladeb soudobých autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Na silnici jako doma.“ Nový pořad má za cíl přispět k bezpečnosti i pobavit

Nová minisérie České televize, platformy Vize 0 a agentury GEN nazvaná „Na silnici jako doma“ má přispět k větší bezpečnosti na českých silnicích a zároveň pobavit. Desetidílný seriál sleduje běžné dopravní prohřešky pohledem jedné rodiny a ty nejčastější s humorem analyzuje. Většina řidičů pravidla neporušuje, výjimky ale vyčnívají. Až za čtyřicet procent smrtelných nehod může agresivita. I proto se jí věnuje hned několik dílů edukativního pořadu, který se na obrazovkách objeví už příští týden. Pomoci zlepšit bezpečnost by ale mohly také úpravy legislativy. Odborníci i policie usilují mimo jiné o to, aby se úmyslné agresivní chování za volantem v některých případech řešilo jako trestný čin. Právě kvůli změně trestního zákona už vznikla i pracovní skupina.
před 3 hhodinami

Revoluce dostala do oficiálního éteru zakazovanou Kubišovou či Pražský výběr

Krátce po 17. listopadu 1989 se do oficiálního rozhlasového vysílání zase začala dostávat hudba, kterou se komunistický režim snažil umlčet. Slyšet tak byly opět hlasy Vladimíra Mišíka, Karla Kryla nebo Marty Kubišové, k jejichž písním si ale posluchači už před revolucí dokázali také najít cestu.
před 8 hhodinami

Pohádky po babičce mají nominaci na Evropské filmové ceny

Animované Pohádky po babičce podle knihy Arnošta Goldflama, natočené v koprodukci České televize, jsou nominované na Evropské filmové ceny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Filmování je to, kým jsem.“ Cruise dostal Oscara, zatím čestného

Tom Cruise se po několika nominacích dočkal Oscara. Prestižní filmové ocenění ovšem nezískal zatím za konkrétní herecký výkon, ale v podobě čestné ceny za celoživotní dílo. Mimo jiné za snahu bránit kina před konkurencí streamingu.
před 11 hhodinami

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025
Načítání...