Skořepová se loučí s Národním: „Všechno jsem ještě neřekla“

Praha - „Největší dar, jaký jsem dostala, je herectví,“ tvrdí Luba Skořepová. Proto se ho vzdát nechce a ani nemůže, přestože odchází z divadla, na jehož prknech hrála šestašedesát let. Se zlatou kapličkou se rozloučila 18. června při derniéře Gogolova Revizora. Sbohem první scéně dal spolu s ní i její kolega Miloš Nesvadba. Oba v Národním účinkovali od roku 1948.

Herečkou chtěla být Luba (zkráceně Libuše) od mládí, ke splnění snu jí prý pomohla její ctižádost. „Už jako školačka jsem v sobě cítila tu hereckost. V Náchodě to tak nikdo neměl a herectví se všichni posmívali. Ale já jsem za ně tvrdě bojovala. Vždycky jsem si věřila, nikdy jsem o sobě nepochybovala,“ říká.

Přestože z počátku neměla podporu ani od rodiny. „Naši se na mě hrozně zlobili, že jsem chtěla jít k divadlu. Až když jednou přijeli do Prahy a seděla jsem s nimi na Žofíně, svítilo slunce na zlatou střechu Národního divadla a maminka řekla: 'Teď jsme se usmířili,'“ vzpomíná. 

Luba Skořepová a Miloš Nesvadba se loučí s Národním divadlem při derniéře hry Revizor
Zdroj: Veronika Šimková/ČTK

Zlatá kaplička se stala jejím divadelním osudem. Od roku 1948 tu ztvárnila na 140 rolí, poslední v Revizorovi, s jehož derniérou skončilo i Skořepové účinkování na první české scéně. „Zažila jsem slavnou éru vzácného herectví režisérů Alfréda Radoka, Jaromíra Pleskota, Otomara Krejči. Byla to slavná éra, kdy lidé jezdili na herecké výkony. Když se to povede, když člověk vyleze ke hvězdám, to se nedá popsat,“ mluví Skořepová o herectví jako o vášni, která ji neopouští ani v jednadevadesáti letech.

„Doufám, že se převtělím do herečky“

Na herecký vejminek odejít nechce. Vidět ji lze na jiných pražských scénách - v inscenaci Mydlibaba a ty druhé v Divadle v Řeznické anebo ve hrách César a Drana či Holky z kalendáře v Divadle ABC. Doufá, že přijde i další role. Pokračovat by chtěla i v psaní, které je pro ni druhým životním darem. Prolíná do něj své další zájmy - o astrologii, přírodu nebo léčivé byliny.

„Neumím odpočívat, vůbec ne. Potřebovala bych chtít už nic nedělat,“ tvrdí Skořepová, že její vitalita ji s tvůrčí činností ani přestat nedovolí. Navíc je přesvědčena, že to vše má i vyšší smysl. „Mám takovou teorii, že pánbůh tu nechává déle lidi, od nichž ještě něco čeká. Že jsem všechno ještě neřekla,“ domnívá se. A co nestihne v tomto životě, chtěla by dokončit v příštím. „Doufám, že se zas převtělím do herečky,“ přeje si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
29. 3. 2025

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025
Načítání...