Divadlo v centru Milána patří ke špičce hudebního světa. Proslulá budova, na jejímž jevišti vystupovali umělci od Verdiho po Pavarottiho či Annu Netrebko, v pátek oslavuje přesně 240 let od slavnostního otevření. Za dlouhou historii snad nejslavnější operní scény zde svůj otisk zanechalo také několik českých hvězd.
Rozezlila Verdiho, Paganiniho vynesla do nebes. Mekka opery La Scala slaví 240 let
Teatro alla Scala, jak zní oficiální název opery, je proslulé neúprosným publikem a bohatou historií. Založeno bylo v roce 1776 v Miláně jako náhrada za divadlo Ducale, které poničil požár. Původně na místě stál katolický kostel, postavený pod záštitou šlechtičny Beatrice Reginy della Scala. Jméno znamená v italštině doslova „schodiště“. Právě díky manželce milánského lorda získal operní svatostánek svůj název.
Jeho vznik je přitom spjat se jménem další ženy, císařovny Marie Terezie. Rakouská panovnice a tehdejší vládkyně Lombardie architektům štědře přispěla a od počátku opeře prorokovala zářnou budoucnost.
Neoklasicistní budova prošla v devatenáctém století několika renovacemi. Bez přestavby se neobešla po bombardování Milána v roce 1943. Naposledy byla rozšířena v roce 2004, navzdory rozporuplným reakcím italské veřejnosti na vysoké, „monstrózní“ přístavby, které vznikly v zadní části divadla a převýšily původní střechu.
Události v kultuře: Milánská La Scala slaví 240 let (zdroj: ČT24)
Sezona v La Scale tradičně začíná 7. prosince, kdy má svátek patron Milána, svatý Ambrož. Do hlediště sálu se při představení vejde až 2800 diváků. Nejdéle mohou zůstat do půlnoci, kdy se budova bez výjimky uzavírá.
Shovívavá není ani vůči opozdilcům, kterým je po začátku představení zamezen vstup do sálu. Kromě opery zde mohou zájemci zhlédnout baletní představení či koncert symfonického orchestru, kterému od roku 2015 šéfuje dirigent Riccardo Chailly.
Na počátku byl Salieri
Na prknech milánského divadla se vystřídaly největší hvězdy operního nebe. O slavnostní otevření 3. srpna 1778 se postaral známý „Mozartův rival“ Antonio Salieri s operou L'Europa riconosciuta.
Patrně nejslavnější osobností spojenou s La Scalou je ale italský dirigent Giuseppe Verdi. Mistr zde poprvé triumfoval v roce 1842 s operou Nabucco, jeho vztah k opernímu svatostánku byl však značně komplikovaný. Na několik let totiž zakázal La Scale uvádět svá díla: argumentoval prý tím, že orchestr při představení pozměnil hudbu. Nakonec divadlo vzal na milost a uspořádal zde mimo jiné premiéru své poslední skladby, opery Falstaff.
Vyjma Verdiho se v La Scale nejvíc proslavil dirigent Arturo Toscanini. Za jeho působení prošla místní scéna radikálními reformami ve vztahu k hudebníkům i publiku. Byl to Toscanini, kdo rozšířil repertoár divadla o symfonickou hudbu. Zároveň velmi podporoval dílo do té doby nepříliš uznávaného Richarda Wagnera.
Mezi další výrazné osobnosti působící v La Scale patří řecká pěvkyně Maria Callasová nebo proslulý tenor Luciano Pavarotti. Od doby svého založení uvedla La Scala přes 300 světových operních premiér.
České hvězdy v Mekce opery
Z českých umělců na legendárním jevišti vystupovala například zpěvačka Ema Destinnová. V šedesátých letech zde zpívala Soňa Červená, později se k ní připojily Dagmar Pecková, Štefan Margita a Eva Randová. S úspěchem se v La Scale představil také Pražský filharmonický sbor.
V roce 1997 na proslulé scéně excelovala pěvkyně Eva Urbanová v roli Giocondy ve stejnojmenné Ponchielliho opeře. „Myslím, že není operní pěvec, který by si v milánské La Scale nechtěl zazpívat,“ komentovala svůj zážitek Urbanová. „Je to Mekka opery.“
Podobný názor vyjádřil také tenorista Peter Dvorský, pravidelný host v Miláně od sklonku sedmdesátých let. „Má úžasný esprit, nepřekonatelnou atmosféru,“ prohlásil o operním domě.
- 1. Nejrušnější scéna
La Scala nesloužila pouze jako místo kulturního prožitku, ale také setkávání a obchodu. „Člověk skoro nezachytí zvuk melodie,“ stěžovala si v září 1840 spisovatelka Mary Shelleyová, autorka Frankensteina. Milánská smetánka zde domlouvala například prodej koní, chudší diváci zde zase mohli najít práci. V budově navíc fungovalo také kasino. - 2. Nejslavnější „konec“ opery
Skladatel Giacomo Puccini zemřel v roce 1924. Zanechal po sobě nedokončenou operu Turandot, jejíž premiéru La Scala uvedla o dva roky později. Dirigent Arturo Toscanini uprostřed třetího aktu zastavil orchestr a pronesl: „Zde opera končí, jelikož v této chvíli mistr zemřel.“ Následovalo už jen pomalé spuštění opony. - 3. Nejnáročnější publikum
Ačkoliv La Scalu odjakživa navštěvovali bohatí obchodníci a šlechtici, nejobávanějšími členy publika byl prostý lid. Loggionisti, přezdívaní podle nejlevnějších sedadel známých jako loggione, dávali okázale najevo jakoukoliv nespokojenost s umělci. Tradice bučení a pokřikování se zachovala i do současnosti. - 4. Nejpompéznější znovuotevření
V roce 1943, v době druhé světové války, budovu opery poškodilo bombardování Milána. O tři roky později byla po rozsáhlé rekonstrukci znovu slavnostně otevřena. V hlavní roli se představila sopranistka Renata Tebaldi, jejíž sólo vyvolalo mezi přihlížejícími senzaci. - 5. Nejúspěšnější debut
La Scala nesloužila pouze jako domov opery a baletu. Svůj debut si zde odbyl také houslový virtuóz Paganini. Stalo se tak v listopadu roku 1813. Do té doby nepříliš známý umělec zde zažil obrovský úspěch, jenž ho provázel po zbytek života. - Zdroj: classicfm.com, selectitaly.com