Rowlingová vydala knihu pro dospělé. Kouzelná hůlka by prý pomohla

Londýn - S opatrnými, nicméně spíše pozitivními recenzemi se v britských a amerických listech setkal nový román J. K. Rowlingové. Knihou The Casual Vacancy (Prázdné místo) vstoupila spisovatelka po sérii knih o Harrym Potterovi, která ji přinesla slávu i bohatství, do světa literatury pro dospělé. Je si prý jistá, že podobný úspěch, jakého dosáhly příběhy čarodějnického učně, už nezopakuje, bez ohledu na to, jak dobré nebo špatné její další romány budou.

The Casual Vacancy je první kniha, kterou Rowlingová napsala od roku 2007, kdy vyšel poslední díl Harryho Pottera. Psát ji prý začala už před pěti lety. Děj je situován do fiktivní vesnice Pagfordu v jihozápadní Anglii, která trochu připomíná Forest of Dean, kde Rowlingová vyrůstala. Vypráví o místních volbách vyvolaných smrtí jednoho z radních. Zaměřuje se na spory a zájmy, které pohánějí místní politiku, a na třídní rozdíly, které rozdělují i ty nejmalebnější anglické vesnice.

512stránkový román se na základě předběžných objednávek dostal mezi bestsellery ještě před vydáním. Recenze v anglických a amerických médiích nadšením neplesají, ale nejnovější počin Rowlingové ani nijak nezatracují.

Deník The Guardian napsal, že „celkem vzato je to solidní, tradiční a odhodlaně konvenční anglický román“. Jedinou zjevnou paralelou s knihami o Potterovi podle něj je, že je také prodchnut silným odporem ke zlým, nesympatickým a malicherným lidem. Obyvatelé Pagfordu - obchodníci, slídilové, čtenáři (konzervativního bulváru) Daily Mailu - jsou většinou ohavní mudlové, realističtější verze Dursleyových, příšerné rodiny, která držela Harryho Pottera pod schody.

Knihu obklopovalo velké očekávání, ale na rozdíl od potterovek román o místních volbách v Pagfordu může podle The Guardian vyvolat určité rozčarování. „Jsou tu některá povrchní vzrušení, třeba když mladší postavy dělají věci, o kterých se Harrymu asi ani nesnilo: Berou drogy, klejí, mají náhodný sex, zpívají si s Rihannou. Je v ní spousta nadávek, stejně jako pamětihodný 'obrat zázračně nestřežená vagína', která se objevila v profilu knihy před publikací a vyvolala na Twitteru řady vtipů o Harrym Potterovi a zázračně nestřežené vagíně,“ poznamenal list.

Podle kritičky The Daily Telegraph je The Casual Vacancy nevyrovnaná a na mnoha místech trýznivá kniha. Je někdy vtipná, často mimořádně dobře odpozorovaná a plná krutosti a beznaděje, píše. V souvislosti s naturalistickými popisy některých situací se kritička ironicky ptá, jak bude kniha přijata v USA, kde „obdivovali Harryho Pottera za to, jak byl britský, a kde se domnívají, že film Čtyři svatby a jeden pohřeb je dílem dokumentárního realismu“.

S knihou je zcela nespokojena recenzentka amerického deníku The New York Times. Chápe snahu Rowlingové napsat něco zcela odlišného od Harryho Pottera. „Bohužel, reálný svět, který na těchto stránkách zobrazila, je tak záměrně banální, tak depresivně plný klišé, že není jen zklamáním, ale je nudný,“ domnívá se. Podle ní knize chybí „citová hloubka“ a postavy jsou mnohem méně promyšlené než postavy v potterovkách.

Mnohem vstřícnější je recenzentka The Washington Post, která se domnívá, že „The Casual Vacancy má své kouzlo“. „Velkou část knihy jsem obdivovala, i když jsem se do ní nezamilovala. Některé věty jsem si podtrhla, jen abych si uvědomila, jak nádherně se dají kombinovat anglická slova. Některé příhody jsem hned přečetla znovu, protože obrat v zápletce byl překvapivý nebo skutečně jímavý. Byla tam postavy, které se mi líbily, pak jsem je zavrhla a nakonec se mil líbily s výhradami,“ napsala.

The Guardian: „The Casual Vacancy není veledílo, ale není to vůbec špatná kniha: je inteligentní, dobře napsaná a často vtipná. Dokážu si představit, že by si vedla dobře i bez toho, že by nebyla spojena se značkou Rowlingová … Fanouškům se může zdát trochu trpká, protože nemá vřelost a kouzlo knih o Potterovi, když všechny postavy jsou buď dost příšerné, na pokraji sebevraždy nebo mrtvé. Ale nejhorší, co se o románu dá říci, je, že si nezaslouží celé to mediální šílenství.“

The Daily Telegraph: „V jejích předcházejících knihách bylo zlo a smrt a smutek, ale také naděje a spása. The Casual Vacancy je nemilosrdná kniha. Na jejím konci není žádná kouzelná hůlka nebo zaklínadlo, které by hrůzy zahnaly.“

The New York Times: „Čtenář může jen doufat, že se Rowlingová nebude snažit oživit svět mudlů v Pagfordu v dalších svazcích a zaměří se v budoucnosti na něco přesvědčivějšího a procítěnějšího.“

The Washington Post: „Během celé knihy jsem se nemohla zbavit myšlenky, … o níž jsem si jistá, že by Rowlingová chtěla nejméně slyšet: Tato kniha by byla o tolik lepší, kdyby každý měl kouzlenou hůlku.“

Rowlingová: Potterův úspěch se nezopakuje

J. K. Rowlingová si je prý jistá, že už nikdy neprožije takový úspěch, jaký jí přinesly příběhy o mladém kouzelníkovi z Bradavic Harrym Potterovi. „A není přitom podstatné, kolik knih napíšu a jak dobré nebo špatné budou,“ podotkla. V rozhovoru pro BBC těsně před vydáním knihy nicméně upozornila, že psaní The Casual Vacancy věnovala tolik času, kolik bylo potřeba. „Jsem na tuto knihu hrdá … Nemusela jsem vydat něco, s čím bych nebyla spokojená a nemusela jsem si říkat: 'Bože, potřebovala bych ještě rok, abych to přepracovala.'“

V takové situaci prý v minulosti byla u dvou dílů Pottera, neupřesnila ale, které má konkrétně na mysli. Připustila, že by se k nim mohla vrátit, „dopilovat“ je a vydat v nové redakční úpravě.

The Casual Vacancy je ode dneška k dostání i v Česku - ovšem zatím jen v angličtině. Nakladatelství Plus (společnosti Albatros Media) chystá jeho vydání i česky a slovensky, datum ale neupřesnilo. Do češtiny Rowlingové prvotinu pro dospělé přeloží Hana Zahradníková, do slovenštiny Zora Ličková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 1 hhodinou

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánovčera v 07:31

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026
Načítání...