Rekonstrukce Bílého zámku v Hradci po 35 letech skončila

Hradec nad Moravicí - Skončila třetí etapa rekonstrukce Bílého zámku v Hradci nad Moravicí, která trvala pětatřicet let a stála zhruba sto milionů. „Je to historický okamžik. Fotografie ukazují, že v roce 1979 to byla totální ruina bez oken i částí střechy,“ připomenul kastelán Radomír Přibyla. Dnes poprvé provede hosty nablýskaným soukromým knížecím bytem, který by měl odpovídat tomu, jak tam šlechta žila koncem 19. století. Bílý zámek je nejstarší z komplexu, který dále tvoří Červený zámek, Bílá věž a anglický park o rozloze téměř 140 hektarů.

V místě dnešního zámeckého areálu v Hradci nad Moravicí žili lidé už od pravěku. Gotický hrad tam v polovině 13. století založil Přemysl Otakar II. Vystřídalo se tam mnoho panovníků a hrad prošel mnoha přestavbami. V 16. století ho stavitelé proměnili na renesanční zámek. Pro rozšířenou expozici Bílého zámku a poslední část rekonstrukce jsou důležité roky 1778 až 1945, kdy Hradec patřil knížecímu rodu Lichnovských, do jejichž komnat právě vede nová prohlídková trasa.

Klavír, na který hrál Beethoven

Průvodci zavedou návštěvníky do velkého a malého přijímacího salonu, pracovny kněžny, její ložnice a budoáru. „V hudebním pokoji máme klavír, který nechali Lichnovští přivézt z Paříže speciálně pro Ludwiga van Beethovena, který tam v roce 1806 tři měsíce hrál a skládal,“ uvedl kastelán. Prohlídky zahrnují již dříve zpřístupněné historické interiéry - čítárnu, knihovny, jídelnu, rokokový dámský pokoj, společenské sály, lovecký salón, zámeckou kapli, erbovní sál a další.

Koncem 19. století nechali Lichnovští postavit Červený zámek, který odděloval a zároveň chránil historický objekt od městečka. Ještě předtím postavili Bílou věž. Na počátku 20. století zámek také zpřístupnili veřejnosti. Z Hradce se stalo centrum kultury, především hudebního života, o čemž svědčí pobyt Ludwiga van Beethovena, Ferenze Liszta a dalších hudebníků a literátů.

Minulost připomene potomek Lichnovských z Brazílie

Po vzniku Československa stát zámek Lichnovským zkonfiskoval, o čtyři roky později ho otevřel návštěvníkům. Od roku 1979 byl kvůli špatné statice uzavřen a začala postupná rekonstrukce. Návštěvníci se tam vrátili až v roce 1996. Červený zámek slouží kulturním a komerčním účelům.

Spojení s dávnou minulostí zprostředkuje od 8. května v městské galerii výstava potomka knížecího roku Lichnovských Eduarda Lichnowského žijícího v Brazilii. Přiveze obrazy, které vychází z fotografií z bohatého rodového archivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 3 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 4 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 8 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 10 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...