Recenze: Ruud van Empel v Leice

Jana Bömerová je velmi, velmi tvrdohlavá žena, která ztělesňuje významnou pražskou fotografickou galerii. Prostě se nedá a výsledky její zatvrzelosti jsou samozřejmě přínosem. Všichni jen trochu zasvěcení sledovali s rozechvěním její (v tomto případě se stále jedná o hlavní realizaci Jany Bömerové, Galerii Leica) vypovězení z areálu Pražského hradu a snahu převést činnost do jiných, pokud možno ne doslova náhradních, prostor. Našla se místa zajímavá (na příklad Palác Louvre), nenápadná, nebo přímo mobilní (výstavy ve vlacích).

Návštěva současného místa působení Jany Bömerové v příjemném prostoru předválečné restaurace ve Školské ulici je přinejmenším osvěžujícím setkáním - s krásnými prostorami, knihami, elegantním kavárenským, či chcete-li klubovým prostředím, provozovatelkou a konečně i s jejími báječnými domácími kulinářskými zázraky. Hlavně pak ale se sérií kvalitních fotografických výstavních projektů, které nadále potvrzují výjimečné postavení galerie Leica i její dramaturgii v našem malém výstavním prostoru.

Osvěženi navštivte tedy představení Ruuda van Empela, holandského autora, který s ustáleným vnímáním klasické fotografie cvičí na samé hranici únosnosti, pro mnohé konzervativní milovníky přímo koketující s kýčem. S fotografií se manipuluje již dlouhá a dlouhá léta, hranice manipulace jsou stále posouvány a nástup špičkové elektroniky s fotografií pohnul rychlostí a směry, které jsme ještě před několika lety nečekali. Empel prosedí u svých strojů a počítačů doslova týdny, aby propojoval nejrůznější datové zdroje, fotografie, skeny, koláže nakloněné podklady z nejrůznějších tištěných podkladů. Vytváří svůj vlastní datový svět, přeleštěný a dobarvený jakýmisi vzpomínkami na holandskou koloniální říši, kde také doslova slunce nezapadalo.

Jím vybraná děvčátka na hranici nedospělosti pro mnohé skrývají řadu náznaků či znepokojujících pohledů a situací, nakonec však vše toporně pózuje v nejrůznějších valérech zelené barvy, která vytváří pozadí s velmi zajímavým elementem přírodního sci-fi. Ano, to co uvidíme, se nikdy nestalo a nestane, nikdo to nikdy neviděl a neuvidí, Empelova realita je surreálná až to praští. A přesto je ohlušující, provokativní a vlastně i sexy, i když vymetá ty nejskrytější koutky našeho libida. Na Empelovy fotografie nezapomenete a možná se i vrátíte sledovat, s jakou drzostí pracuje s Vaším vnímáním. Špatně pojmenovatelná výstava je v každém případě provokující a každá provokace může být zdravá. Buďte nad věcí, nezdráhejte se, nebudete sami, kdo se zamyslí a vyzkouší si analýzu v příjemně intimních výstavních prostorách.

Jen pro připomínku - Empel pracuje i mimo svoji počítačovou skrýš - známe jej z řady televizních, filmových a grafických projektů, pracuje s divadelníky, visí v zajímavých sbírkách a muzeích.

Pokud bude jaro otálet, tak se do zelena dostanete nejrychleji ve Školské.

LGP, Leica Gallery, Školská 28, 110 00 Praha 1, do 18.dubna, otevřeno denně 11.00 - 21.00 hodin

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 5 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 9 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 20 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...