Recenze: Mojca Kumerdej: Víc než žena

Mojca Kumerdej (nar. 1964) je slovinská spisovatelka a divadelní kritička. Jedenáct povídek z její knížky Víc než žena je na první pohled typickou feministickou literaturou, jak si ji často představují nepříliš feministicky naladění muži - jsou o ženách, které mají spoustu problémů, a za ty problémy může jejich okolí (nejvíc samozřejmě muži), nikdy ne ony samy. Byla by ale veliká chyba nechat se tímto prvním letmým dojmem odradit. Povídky Mojci Kumerdej začínají jako banální epizody z každodenního všedního života - ale v určitém okamžiku se náhle mění v horor, grotesku či tragédii. Tento obrat můžeme vnímat jako skutečnost či nadsázku, ale v každém případě nás dovede k jádru věci, ukáže nám nějaký podstatný moment v životě hrdinek, a třeba i v tom našem.

První povídka Pod hladinou začíná jako typická letní idyla - muž je s dcerkou na pláži, žena se na ně dívá z balkonu prázdninové vilky. Žena se propadá do vzpomínání. Žárlila na svého muže, chtěla ho k sobě připoutat, proto otěhotněla. Narodila se jim holčička. Často se stává, že žena se upne na dítě a manžel pro ni přestává jako muž existovat. Tady to bylo naopak - muž se do dcery přímo zamiloval, byla pro něj princezna, střed světa, a svou ženu začal vnímat „jen“ jako matku zbožňované dcery. Žena začíná žárlit i na svou dceru, začíná k ní pociťovat nenávist - a teď, v ospalém červencovém odpoledni, najednou z balkonu vidí, jak se jejich dcera topí, mizí pod hladinou, stačilo by jen vykřiknout, aby ji zachránila… Nechci prozrazovat, jestli to udělá, protože právě v překvapivém konci je velké kouzlo povídek Mojci Kumerdej.

Hrdinkou povídky V roji světlušek je matka, která se bezhlavě, bláznivě zamiluje do kamaráda svého syna, sedmnáctiletého mladíka. Nejdřív si s tou představou jenom pohrává, je jím zmámená, fascinovaná - a pak se rozhodne ho svést, milovat se s ním, zažít ještě jednou tu krásu, která z jejího života už dávno vymizela… Mladík ji zděšeně odmítne, vysměje se jí, a ona před sebou nevidí jiné východisko než černou díru zoufalství… V této povídce zaznívá také zajímavý generační motiv (byť možná trochu zjednodušený a ne úplně původní), proměna mladých rebelů v seriózní, úspěšné a také vyhořelé manažery.

Hrdinkou povídky Ruka je příliš tlustá mladá dívka. Postupně se ukazuje, že za tloušťkou se skrývá větší a podstatnější problém, vztah k matce, která ji nemá ráda, dává jí za vinu otcovu smrt, dcera si myslí, že jí matka nepřeje v životě nic dobrého - a pak jednoho dne najdou matku mrtvou před domem, vypadla z okna.

Nic slovinského

Některé čtenáře může zklamat, že v povídkách Mojci Kumerdej nenajde nic slovinského - mohly by se odehrávat v kterékoli evropské zemi, v libovolném městě. Jiní to naopak uvítají - lidé žijí stejné životy a mají stejná trápení, ať mluví jakýmkoli jazykem a žijí kdekoliv, a umístění povídek do „univerzálního světa" umožnilo autorce soustředit se právě na to podstatné. Povídky Mojci Kumerdej Víc než žena jsou zajímavou, výraznou a silnou knihou - ale muži by si právě proto měli dobře rozmyslet, jestli si troufnou darovat ji svým ženám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...