Recenze: Mojca Kumerdej: Víc než žena

Mojca Kumerdej (nar. 1964) je slovinská spisovatelka a divadelní kritička. Jedenáct povídek z její knížky Víc než žena je na první pohled typickou feministickou literaturou, jak si ji často představují nepříliš feministicky naladění muži - jsou o ženách, které mají spoustu problémů, a za ty problémy může jejich okolí (nejvíc samozřejmě muži), nikdy ne ony samy. Byla by ale veliká chyba nechat se tímto prvním letmým dojmem odradit. Povídky Mojci Kumerdej začínají jako banální epizody z každodenního všedního života - ale v určitém okamžiku se náhle mění v horor, grotesku či tragédii. Tento obrat můžeme vnímat jako skutečnost či nadsázku, ale v každém případě nás dovede k jádru věci, ukáže nám nějaký podstatný moment v životě hrdinek, a třeba i v tom našem.

První povídka Pod hladinou začíná jako typická letní idyla - muž je s dcerkou na pláži, žena se na ně dívá z balkonu prázdninové vilky. Žena se propadá do vzpomínání. Žárlila na svého muže, chtěla ho k sobě připoutat, proto otěhotněla. Narodila se jim holčička. Často se stává, že žena se upne na dítě a manžel pro ni přestává jako muž existovat. Tady to bylo naopak - muž se do dcery přímo zamiloval, byla pro něj princezna, střed světa, a svou ženu začal vnímat „jen“ jako matku zbožňované dcery. Žena začíná žárlit i na svou dceru, začíná k ní pociťovat nenávist - a teď, v ospalém červencovém odpoledni, najednou z balkonu vidí, jak se jejich dcera topí, mizí pod hladinou, stačilo by jen vykřiknout, aby ji zachránila… Nechci prozrazovat, jestli to udělá, protože právě v překvapivém konci je velké kouzlo povídek Mojci Kumerdej.

Hrdinkou povídky V roji světlušek je matka, která se bezhlavě, bláznivě zamiluje do kamaráda svého syna, sedmnáctiletého mladíka. Nejdřív si s tou představou jenom pohrává, je jím zmámená, fascinovaná - a pak se rozhodne ho svést, milovat se s ním, zažít ještě jednou tu krásu, která z jejího života už dávno vymizela… Mladík ji zděšeně odmítne, vysměje se jí, a ona před sebou nevidí jiné východisko než černou díru zoufalství… V této povídce zaznívá také zajímavý generační motiv (byť možná trochu zjednodušený a ne úplně původní), proměna mladých rebelů v seriózní, úspěšné a také vyhořelé manažery.

Hrdinkou povídky Ruka je příliš tlustá mladá dívka. Postupně se ukazuje, že za tloušťkou se skrývá větší a podstatnější problém, vztah k matce, která ji nemá ráda, dává jí za vinu otcovu smrt, dcera si myslí, že jí matka nepřeje v životě nic dobrého - a pak jednoho dne najdou matku mrtvou před domem, vypadla z okna.

Nic slovinského

Některé čtenáře může zklamat, že v povídkách Mojci Kumerdej nenajde nic slovinského - mohly by se odehrávat v kterékoli evropské zemi, v libovolném městě. Jiní to naopak uvítají - lidé žijí stejné životy a mají stejná trápení, ať mluví jakýmkoli jazykem a žijí kdekoliv, a umístění povídek do „univerzálního světa" umožnilo autorce soustředit se právě na to podstatné. Povídky Mojci Kumerdej Víc než žena jsou zajímavou, výraznou a silnou knihou - ale muži by si právě proto měli dobře rozmyslet, jestli si troufnou darovat ji svým ženám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 1 hhodinou

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 2 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 6 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 8 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...