Recenze: Mojca Kumerdej: Víc než žena

Mojca Kumerdej (nar. 1964) je slovinská spisovatelka a divadelní kritička. Jedenáct povídek z její knížky Víc než žena je na první pohled typickou feministickou literaturou, jak si ji často představují nepříliš feministicky naladění muži - jsou o ženách, které mají spoustu problémů, a za ty problémy může jejich okolí (nejvíc samozřejmě muži), nikdy ne ony samy. Byla by ale veliká chyba nechat se tímto prvním letmým dojmem odradit. Povídky Mojci Kumerdej začínají jako banální epizody z každodenního všedního života - ale v určitém okamžiku se náhle mění v horor, grotesku či tragédii. Tento obrat můžeme vnímat jako skutečnost či nadsázku, ale v každém případě nás dovede k jádru věci, ukáže nám nějaký podstatný moment v životě hrdinek, a třeba i v tom našem.

První povídka Pod hladinou začíná jako typická letní idyla - muž je s dcerkou na pláži, žena se na ně dívá z balkonu prázdninové vilky. Žena se propadá do vzpomínání. Žárlila na svého muže, chtěla ho k sobě připoutat, proto otěhotněla. Narodila se jim holčička. Často se stává, že žena se upne na dítě a manžel pro ni přestává jako muž existovat. Tady to bylo naopak - muž se do dcery přímo zamiloval, byla pro něj princezna, střed světa, a svou ženu začal vnímat „jen“ jako matku zbožňované dcery. Žena začíná žárlit i na svou dceru, začíná k ní pociťovat nenávist - a teď, v ospalém červencovém odpoledni, najednou z balkonu vidí, jak se jejich dcera topí, mizí pod hladinou, stačilo by jen vykřiknout, aby ji zachránila… Nechci prozrazovat, jestli to udělá, protože právě v překvapivém konci je velké kouzlo povídek Mojci Kumerdej.

Hrdinkou povídky V roji světlušek je matka, která se bezhlavě, bláznivě zamiluje do kamaráda svého syna, sedmnáctiletého mladíka. Nejdřív si s tou představou jenom pohrává, je jím zmámená, fascinovaná - a pak se rozhodne ho svést, milovat se s ním, zažít ještě jednou tu krásu, která z jejího života už dávno vymizela… Mladík ji zděšeně odmítne, vysměje se jí, a ona před sebou nevidí jiné východisko než černou díru zoufalství… V této povídce zaznívá také zajímavý generační motiv (byť možná trochu zjednodušený a ne úplně původní), proměna mladých rebelů v seriózní, úspěšné a také vyhořelé manažery.

Hrdinkou povídky Ruka je příliš tlustá mladá dívka. Postupně se ukazuje, že za tloušťkou se skrývá větší a podstatnější problém, vztah k matce, která ji nemá ráda, dává jí za vinu otcovu smrt, dcera si myslí, že jí matka nepřeje v životě nic dobrého - a pak jednoho dne najdou matku mrtvou před domem, vypadla z okna.

Nic slovinského

Některé čtenáře může zklamat, že v povídkách Mojci Kumerdej nenajde nic slovinského - mohly by se odehrávat v kterékoli evropské zemi, v libovolném městě. Jiní to naopak uvítají - lidé žijí stejné životy a mají stejná trápení, ať mluví jakýmkoli jazykem a žijí kdekoliv, a umístění povídek do „univerzálního světa" umožnilo autorce soustředit se právě na to podstatné. Povídky Mojci Kumerdej Víc než žena jsou zajímavou, výraznou a silnou knihou - ale muži by si právě proto měli dobře rozmyslet, jestli si troufnou darovat ji svým ženám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 8 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 12 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 17 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...