Nejnovější román známého amerického autora Johna Updikea (1932-2009), jehož bychom mohli označit téměř už za klasika americké literatury, se zabývá velmi aktuálním a diskutovaným fenoménem terorismu, který je - můžeme-li věřit médiím - v Americe vnímán jako patrně nejdůležitější a nejvážnější problém současného světa.
Terorismus (a vlastně bez zbytečné politické korektnosti napíšu rovnou, že mám na mysli islámský terorismus) je dnes vnímán z různých hledisek: buď „prvoplánově“ jako hrozba pro naši civilizaci a hodnoty, které vyznáváme, nebo také jinak - jako problém, který sice existuje, ale není tak závažný, jak se tváří někteří mocní (dnes už bývalý americký prezident Bush). Pro ně je vítanou záminkou k stále účinnějšímu zvyšování kontroly občanů, „utahovaní šroubu“ - v této souvislosti se někdy objevuji až fantaskně znějící spiklenecké teorie o tom, že s 11. září to bylo poněkud nebo úplně jinak, než jak zní oficiální verze.
Ahmad se prezidentem nestane
John Updike ve svém románu přináší zmíněný první pohled na islámský terorismus - jako na veliké nebezpečí, hrozbu pro životy nevinných lidí. Nabízí nám pohled do duše a myšlenek mladíka, který chápe teroristické činy jako spravedlivou svatou válku, poslání, pro něž chce položit život. Hrdina románu, osmnáctiletý Ahmad Ashmawy Mulloy, by se mohl stát třeba příštím americkým prezidentem, protože pochází z hodně podobné rodiny jako Barack Obama - jeho matka je běloška, Američanka irského původu, otec Egypťan, který ale matku opustil krátce po synově narození.
Ahmad se ale prezidentem nestane. Žije v malém městě nedaleko New Jersey, žije s matkou a trpně snáší společnost řady jejích partnerů, chodí na střední školu, která ho ale příliš neuspokojuje, učitelé mu připadají jako pokrytci, spolužáci jsou prázdní, hrubí a poživační, líbí se mu jedna dívka, Joryleen Grantová, ale ta zpívá v křesťanském kostele… Přemýšlivý Ahmad objevuje islám, chodí do mešity, sbližuje se s učitelem, šajchem Rašídem a pod jeho vlivem se rozhodne nepokračovat dál ve studiu, stává se řidičem náklaďáku a začíná se připravovat na tajné poslání.
„Vedlejším“ hrdinou románu je výchovný poradce z Ahmadovy střední školy Jack Levy, Žid, který by talentovanému Ahmadovi rád pomohl, přiměl ho ke studiu, ale Jack Levy je stárnoucí muž, který už ztratil nejen iluze o okolním světě a energie mu stačí jen na to, aby se - zrovna tak bezvýchodně a smutně, jaký je celý jeho život - zamiloval do Ahmadovy bohémské matky. Jack Levy přesto v závěru knihy Ahmadův život výrazně ovlivní, ale samozřejmě neprozradím jak, to se čtenář dozví až téměř na poslední stránce knihy a je to konec překvapivý.
Svět, kde chybí naděje a radost
Na Updikově románu zaujme - a zarazí - bezvýchodnost, únava, pesimismus, je to svět, v němž chybí naděje a radost. Tady musím ale zdůraznit, že autor možná Ahmadovy pohnutky pro terorismus vysvětluje a snad i chápe, ale rozhodně je neomlouvá, tak jednoduché to opravdu není.
Ještě jednou musím politicky nekorektně přiznat, že mě zarazilo i to, že s výjimkou Jacka Levyho a Ahmadovy matky v knize téměř nevystupují běloši, pohybujeme se v „barevné“ Americe - je snad právě tohle důvodem té všeobecné bezvýchodnosti? A je Amerika opravdu taková? V tom byl pro mě hlavní problém Updikeova románu: je to autentický svět, žijí v Americe takoví mladíci jako Ahmad, nebo je to jen literárně zpracované mediální klišé? Netroufám si nabídnout jednoznačnou odpověď. Román Johna Updikea Terorista je v každém případě zajímavá, čtivá a poutavá kniha, nad níž stojí za to se zamyslet.
John Updike: Terorista; z anglického originálu Terrorist přeložila Eva Kondrysová, 224 strany, Paseka 2008
