Recenze: Jaro Křivohlavý (v rozhovoru s Alešem Palánem) - Dvě lásky

Spisovatel a publicista Aleš Palán získal respekt a uznání právě svými rozsáhlými knižními rozhovory, v nichž současným čtenářům přiblížil mnoho zajímavých a často i neprávem zapomínaných kulturních a duchovních osobností - například opata želivského kláštera Bohumila Víta Tajovského, básníka a grafika Bohuslava Reynka, jeho manželku, francouzskou básnířku Suzanne Renaud a jejich syny Jiřího a Daniela Reynkovy, legendárního prvorepublikového vydavatele Josefa Floriana a jeho rodinu…

V knize Dvě lásky hovoří s naším současníkem, křesťansky orientovaným psychologem Jaro Křivohlavým (nar. 1925). Jaro Křivohlavý je v odborných kruzích známý a uznávaný, ale širší čtenářská veřejnost ho možná tolik nezná, nebo zná jen jako jméno, s nímž se nepojí přesnější představa. Z této knihy se o něm dozvíme víc - ale nejenom o něm, také o lidském osudu, v němž se odrážejí pohnuté dějiny dvacátého století.

Markéta Hejkalová:

„Knihu Aleše Palána a Jara Křivohlavého můžeme číst také jako výpověď o tom, že svět je radostné místo - ať se na něm děje cokoliv.“

Začněme dvěma láskami z názvu. Tou první je pro Jara Křivohlavého jeho povolání, tedy psychologie, a tou druhou křesťanská (evangelická) víra, k níž přilnul v mládí a která mu pomohla ono složité dvacáté století prožít v radosti a lidské sounáležitosti. Kniha je rozdělená do sedmnácti kapitol. Jaro Křivohlavý v nich mluví o svém zvláštním jméně (Jaro se jmenuje proto, že když ho chtěl dát tatínek zapsat v litoměřické matrice jako Bořka, matrikář to odmítl, neboť takové jméno v kalendáři nebylo. Tatínek tedy popadl kalendář a otevřel ho na 21. březnu, kde bylo napsáno Jaro.), o dětství v západočeských Třebenicích, o tatínkovi a o mamince, o evangelické víře (jednou ho kamarád vzal s sebou na evangelickou faru do nedělní školy, a on pak už u víry zůstal, provázela ho celým životem), o koncentráku v Terezíně, kam se dostal spolu s dalšími studenty roudnického gymnázia, o studiu psychologie, svatbě, vojně, dětech, rodinném i pracovním životě za socialismu, o působení v Lipsku a v Uppsale…

Mně připadaly nejzajímavější ty části knihy, v nichž Jaro Křivohlavý mluví o své práci - o propojení psychologie s medicínou (zvláštní zájem věnoval psychologické přípravě lékařů a sester, pracujících s onkologickými pacienty, neboť i několik jeho příbuzných onemocnělo rakovinou, v mladém věku dokonce i jeho syn), o celostním pohledu na zdraví a nemoc (takový je někdy přisuzován jen tzv. alternativní nebo východní medicíně), o péči o umírající lidi v hospicech, o své práci pro humanitární evangelickou organizaci ADRA… Všemi kapitolami a všemi tématy prochází jako červená niť motiv křesťanské víry - ta je pro Jara Křivohlavého zdrojem jakési samozřejmé radosti a klidu, nadhledu nad problémy a rozpory, které nám často připadají drásavé a nepřekonatelné. Leckomu, možná člověku méně zralému a méně věřícímu může být tento nadhled někdy až příliš ušlechtilý, nepochopitelný, a může zapochybovat o jeho reálnosti - ale jiným může zase pomoct, stát se pro ně cestou k víře, nadějí…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 3 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 22 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...