Recenze: Jaro Křivohlavý (v rozhovoru s Alešem Palánem) - Dvě lásky

Spisovatel a publicista Aleš Palán získal respekt a uznání právě svými rozsáhlými knižními rozhovory, v nichž současným čtenářům přiblížil mnoho zajímavých a často i neprávem zapomínaných kulturních a duchovních osobností - například opata želivského kláštera Bohumila Víta Tajovského, básníka a grafika Bohuslava Reynka, jeho manželku, francouzskou básnířku Suzanne Renaud a jejich syny Jiřího a Daniela Reynkovy, legendárního prvorepublikového vydavatele Josefa Floriana a jeho rodinu…

V knize Dvě lásky hovoří s naším současníkem, křesťansky orientovaným psychologem Jaro Křivohlavým (nar. 1925). Jaro Křivohlavý je v odborných kruzích známý a uznávaný, ale širší čtenářská veřejnost ho možná tolik nezná, nebo zná jen jako jméno, s nímž se nepojí přesnější představa. Z této knihy se o něm dozvíme víc - ale nejenom o něm, také o lidském osudu, v němž se odrážejí pohnuté dějiny dvacátého století.

Markéta Hejkalová:

„Knihu Aleše Palána a Jara Křivohlavého můžeme číst také jako výpověď o tom, že svět je radostné místo - ať se na něm děje cokoliv.“

Začněme dvěma láskami z názvu. Tou první je pro Jara Křivohlavého jeho povolání, tedy psychologie, a tou druhou křesťanská (evangelická) víra, k níž přilnul v mládí a která mu pomohla ono složité dvacáté století prožít v radosti a lidské sounáležitosti. Kniha je rozdělená do sedmnácti kapitol. Jaro Křivohlavý v nich mluví o svém zvláštním jméně (Jaro se jmenuje proto, že když ho chtěl dát tatínek zapsat v litoměřické matrice jako Bořka, matrikář to odmítl, neboť takové jméno v kalendáři nebylo. Tatínek tedy popadl kalendář a otevřel ho na 21. březnu, kde bylo napsáno Jaro.), o dětství v západočeských Třebenicích, o tatínkovi a o mamince, o evangelické víře (jednou ho kamarád vzal s sebou na evangelickou faru do nedělní školy, a on pak už u víry zůstal, provázela ho celým životem), o koncentráku v Terezíně, kam se dostal spolu s dalšími studenty roudnického gymnázia, o studiu psychologie, svatbě, vojně, dětech, rodinném i pracovním životě za socialismu, o působení v Lipsku a v Uppsale…

Mně připadaly nejzajímavější ty části knihy, v nichž Jaro Křivohlavý mluví o své práci - o propojení psychologie s medicínou (zvláštní zájem věnoval psychologické přípravě lékařů a sester, pracujících s onkologickými pacienty, neboť i několik jeho příbuzných onemocnělo rakovinou, v mladém věku dokonce i jeho syn), o celostním pohledu na zdraví a nemoc (takový je někdy přisuzován jen tzv. alternativní nebo východní medicíně), o péči o umírající lidi v hospicech, o své práci pro humanitární evangelickou organizaci ADRA… Všemi kapitolami a všemi tématy prochází jako červená niť motiv křesťanské víry - ta je pro Jara Křivohlavého zdrojem jakési samozřejmé radosti a klidu, nadhledu nad problémy a rozpory, které nám často připadají drásavé a nepřekonatelné. Leckomu, možná člověku méně zralému a méně věřícímu může být tento nadhled někdy až příliš ušlechtilý, nepochopitelný, a může zapochybovat o jeho reálnosti - ale jiným může zase pomoct, stát se pro ně cestou k víře, nadějí…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 1 hhodinou

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 2 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 6 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 8 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...