Recenze: Jaro Křivohlavý (v rozhovoru s Alešem Palánem) - Dvě lásky

Spisovatel a publicista Aleš Palán získal respekt a uznání právě svými rozsáhlými knižními rozhovory, v nichž současným čtenářům přiblížil mnoho zajímavých a často i neprávem zapomínaných kulturních a duchovních osobností - například opata želivského kláštera Bohumila Víta Tajovského, básníka a grafika Bohuslava Reynka, jeho manželku, francouzskou básnířku Suzanne Renaud a jejich syny Jiřího a Daniela Reynkovy, legendárního prvorepublikového vydavatele Josefa Floriana a jeho rodinu…

V knize Dvě lásky hovoří s naším současníkem, křesťansky orientovaným psychologem Jaro Křivohlavým (nar. 1925). Jaro Křivohlavý je v odborných kruzích známý a uznávaný, ale širší čtenářská veřejnost ho možná tolik nezná, nebo zná jen jako jméno, s nímž se nepojí přesnější představa. Z této knihy se o něm dozvíme víc - ale nejenom o něm, také o lidském osudu, v němž se odrážejí pohnuté dějiny dvacátého století.

Markéta Hejkalová:

„Knihu Aleše Palána a Jara Křivohlavého můžeme číst také jako výpověď o tom, že svět je radostné místo - ať se na něm děje cokoliv.“

Začněme dvěma láskami z názvu. Tou první je pro Jara Křivohlavého jeho povolání, tedy psychologie, a tou druhou křesťanská (evangelická) víra, k níž přilnul v mládí a která mu pomohla ono složité dvacáté století prožít v radosti a lidské sounáležitosti. Kniha je rozdělená do sedmnácti kapitol. Jaro Křivohlavý v nich mluví o svém zvláštním jméně (Jaro se jmenuje proto, že když ho chtěl dát tatínek zapsat v litoměřické matrice jako Bořka, matrikář to odmítl, neboť takové jméno v kalendáři nebylo. Tatínek tedy popadl kalendář a otevřel ho na 21. březnu, kde bylo napsáno Jaro.), o dětství v západočeských Třebenicích, o tatínkovi a o mamince, o evangelické víře (jednou ho kamarád vzal s sebou na evangelickou faru do nedělní školy, a on pak už u víry zůstal, provázela ho celým životem), o koncentráku v Terezíně, kam se dostal spolu s dalšími studenty roudnického gymnázia, o studiu psychologie, svatbě, vojně, dětech, rodinném i pracovním životě za socialismu, o působení v Lipsku a v Uppsale…

Mně připadaly nejzajímavější ty části knihy, v nichž Jaro Křivohlavý mluví o své práci - o propojení psychologie s medicínou (zvláštní zájem věnoval psychologické přípravě lékařů a sester, pracujících s onkologickými pacienty, neboť i několik jeho příbuzných onemocnělo rakovinou, v mladém věku dokonce i jeho syn), o celostním pohledu na zdraví a nemoc (takový je někdy přisuzován jen tzv. alternativní nebo východní medicíně), o péči o umírající lidi v hospicech, o své práci pro humanitární evangelickou organizaci ADRA… Všemi kapitolami a všemi tématy prochází jako červená niť motiv křesťanské víry - ta je pro Jara Křivohlavého zdrojem jakési samozřejmé radosti a klidu, nadhledu nad problémy a rozpory, které nám často připadají drásavé a nepřekonatelné. Leckomu, možná člověku méně zralému a méně věřícímu může být tento nadhled někdy až příliš ušlechtilý, nepochopitelný, a může zapochybovat o jeho reálnosti - ale jiným může zase pomoct, stát se pro ně cestou k víře, nadějí…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...