První světová válka nebyla pro fotografa Josefa Sudka žádná Procházka kouzelnou zahrádkou 17. 3. 2021 | Zdroj: ČTK, ČT, atelierjosefasudka.cz, moravska-galerie.cz, upm.cz, Wikipedia
Na začátku fotografického příběhu výjimečného avantgardního fotografa Josefa Sudka stálo zranění, v jehož důsledku přišel o ruku. I přes veškeré útrapy, které přineslo dvacáté století, se mu ve zralém věku podařilo podmanit si svět analogového obrazu. Jeho fotografie jsou zastoupeny ve sbírkách galerií po celém světě. V romantických obrazových dílech Procházka kouzelnou zahrádkou nebo Pražský chodec se Sudek oprostil od problémů své doby a odhalil osobní niterný poetický pohled na svět. Hodnota „nedigitálního“ díla tak zůstává v platnosti i po 125 letech od autorova narození.
Fotograf Josef Sudek při vyvolávání filmu ve svém ateliéru na pražském Újezdě na snímku z roku 1956. Sudek fotografoval zásadně velkoformátovou kamerou
Josef Sudek jednoznačně patří společně s Františkem Drtikolem, Jaromírem Funkem a Jaroslav Rösslerem k nejznámějším českým fotografům, kteří zanechali nesmazatelné stopy v galerijních sbírkách po celém světě
Fotografie z cyklu Procházka po kouzelné zahrádce (1956) je zapůjčena ze sbírek Moravské galerie v Brně. Ve sbírce se nachází několik stovek fotografií Josefa Sudka
Sudek se narodil 17. března 1896 v Kolíně. Přestože své rodiště opustil, tak se do něj vracel. Nacházel tam inspiraci a město často fotografoval. Na snímku je zachycen ve svém ateliéru v roce 1971
Zásadní období, které ovlivnilo jeho uměleckou dráhu, byla první světová válka. Mladý Sudek byl nucen nastoupit do rakousko-uherské armády a během nešťastné chyby vlastního vojska utrpěl zranění, při kterém přišel o ruku
Fotograf žil mezi lety 1922 až 1927 v pražské Invalidovně. Zde vznikl obsáhlý obrazový cyklus ovlivněný impresionismem. Mladý Sudek se zde postupně začal profesionalizovat a profilovat. Během pobytu v Invalidovně souběžně vystudoval Státní grafickou školu, ve třídě u profesora Karla Nováka. Fotografie je zapůjčena ze sbírek Moravské galerie v Brně
Největšího ohlasu dosáhly snímky, které zachytil v pozdním věku. Jako avantgardní fotograf se odrthnul od vnějšího světa a pozornost vztáhl směrem k sobě. Pozdější fotografie ze 40. let minulého století, které ukazují zátiší a pohledy z ateliéru, jsou považovány za vrchol jeho práce
Sudek se vyučil knihařem, ale ztráta ruky ho diskvalifikovala v této profesi. Již od mládí se amatérsky věnoval fotografii a v době, kdy obýval prostory pražské Invalidovny, se do fotografické profese ponořil naplno. Na snímku se účastní výstavy Interkamera 69
V knihovně města Hradce Králové byla v lednu 2015 představena kniha s názvem Architektura Hradce Králové na fotografiích Josefa Sudka od editorůJiřího Zikmunda a Ladislava Zikmunda-Lendera
Takto zachytil Josef Sudek významného českého fotografa Jaromíra Funkeho roce 1925. Fotografie je zapůjčena ze sbírek Moravské galerie v Brně. Galerie pořádá tématické výstavy, které se věnují dílu a životu fotografa
Reklamní fotografie byla v třicátých letech minulého století na svém počátku. Sudek vytvořil pro Družstevní práci (kulturně-společenská organizace, která působila v letech 1922–1957 v Československu) sérii snímku, které propagovaly výrobky této organizace. Fotografie je zapůjčena ze sbírek Moravské galerie v Brně.
Ve zrekonstruovaném přízemí kolínské radnice byla v prosinci 2013 odhalena busta Josefa Sudka
I přesto, že byl piktorialista (fotografický směr, který je známý především měkkou kresbou a užitím ušlechtilých tisků), věnoval se všem tehdy známým stylům fotografie. V jeho portfoliu jsou zastoupeny reklamní, architektonické, figurální i portrétní fotografie. Nevyhýbal se ani aktům
Fotografie, které zhotovil, si vystavil v ateliéru a několik týdnu se na ně koukal. Pokud se mu fotografie líbila i po delším čase, považoval ji za dobrou. V bývalém ateliéru Josefa Sudka se dnes nachází stejnojmenná galerie, kde vystavují svá díla čeští i zahraniční fotografové
Přes svůj handicap používal při tvorbě velkoformátový fotoaparát, který je těžký i rozměrný. V pozdější době si k práci zval asistenty. K samotné práci s přístrojem je ale nepouštěl
Mezi Sudkovy přátelé patřily významné osobnosti české kulturní obce, například malíři Emil Filla a František Tichý, básník Jaroslav Seifert nebo grafik a designér Ladislav Sutnar. Na snímku je zachycen portrét Josefa Sudka z roku 1936 od Františka Tichého
Sudek miloval hudbu. Ve svém ateliéru pořádal „sedánky“ pro přátele, na kterých si pouštěli klasické skladatele a debatovali o umění. Fotografie z roku 1966
Fotografie z knihy Vítězslava Nezvala s názvem Pražský chodec. Jde o lyrický zápisník, v němž básník prochází slovy Prahou. Přitom ho obrazově doprovází Josef Sudek, který doslova zhmotňuje Nezvalova slova
Sudek zpravidla nenavštěvoval vernisáže svých výstav. Respektive je navštěvoval „natajno“. Zpovzdáli sledoval, jak si návštěvníci prohlížejí jeho díla, a poslouchal, co o nich říkají
Jedna z posledních fotografií Josefa Sudka. Fotograf stojí u domu, kde bydlel (Praha 1 - Hradčany, Úvoz), na snímku ze 17. srpna 1976. Skonal 15. září 1976 ve věku 80 let