Protest na lešení brněnské radní nepřesvědčil. Sgrafito na Domě umění nechtějí

Brno – Brněnští radní i napodruhé zakázali ozdobit Dům umění sgrafitem, nástěnnou technikou oblíbenou hlavně v renesanci. Motiv nahé lidské postavy měl podle projektu rekonstrukce zdobit štít střechy směrem do parku u Koliště. Jako nevhodný ho ale rada města minulé úterý odmítla. Autor návrhu Michal Blažek si svéráznou protestní akcí vynutil nové hlasování. Vyšplhal na lešení právě opravovaného Domu umění a k odchodu ho přiměla až hlídka městské policie a slib prvního náměstka primátora Daniela Rychnovského, že rada města věc znovu projedná.

Jednání proběhlo v pondělí. Výtvarník Michal Blažek i garant oprav Domu umění architekt Petr Hrůša zhruba půl hodiny za zavřenými dveřmi vysvětlovali, proč by sgrafito mělo na budově být. „Znázorňuje lidské měřítko a duchovno Domu umění, které bylo při poválečné rekonstrukci Bohuslava Fuchse do jisté míry potlačeno,“ domnívá se Hrůša.

Rada tyto argumenty nevyslyšela a sgrafito znovu odmítla. Rozhodující prý byly odborné posudky. „Děkan FAVU se jednoznačně vyjádřil, že ta budova je funkcionalistická a že nemá být ozdobována tímto prvkem,“ tvrdí Rychnovský.

Výtvarník a architekt: Je to cenzura

Architekt Petr Hrůša ale upozorňuje, že stavba je původně secesní, v duchu funkcionalismu byla jen přebudována. Zákaz malby považuje on i Blažek za nepřípustný zásah do uměleckého projevu. Za strůjce této novodobé cenzury označují ředitele Domu umění Rostislava Koryčánka, který prý nekalým způsobem radu města ovlivnil.

Koryčánek se brání tím, že malba by zásadně narušila moderní koncepci Domu umění. „Technicky by jistě nebylo možno nic vytknout, ale výraz toho díla je zpátečnický,“ prohlásil. „On je tím cenzorem, který říká, co je umění, a co není, a to známe z dob vlády Zdeňka Nejedlého, který určoval, co je moderní a co už je zpátečnické,“ reagoval na ředitelovo vyjádření Hrůša.

Podobnou protestní akci jako po prvním rozhodnutí městské rady ale Michal Blažek prý už neplánuje. O dalších krocích se poradí s právníkem. Není proto vyloučeno, že celý spor o sgrafito skončí u soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.