Pravidla mlčení - Redford o Americe tehdy a dnes

Dokáže životem zbrázděný Robert Redford ještě najít dost sil, aby je prolomil a očistil své jméno? Tehdy byli Nick a Mimi nesmlouvaví radikálové a milenci – teď jde každý z nich už dlouho svojí vlastní cestou. A mezi nimi je staré tajemství, jež chrání Pravidla mlčení. Je to nebezpečné tajemství, a kdo má odvahu nahlédnout pod jeho povrch, dozví se toho hodně nejen o něm, ale také o sobě!

Sharon Solarzová to vzdala! Počkala, až její děti vyrostou, aby to ustály, pověsila radikální aktivistickou minulost ve Weather Undergroundu definitivně na hřebík a přišla za ni zaplatit. Moc dobře ví, že každý protest proti establishmentu v sobě nese nebezpečí a riziko, ale přesto by do toho šla znovu. Neboť to tehdy, v šedesátých letech, byla doba, kdy mladí vyšli do ulic, protože prakticky každý z nich znal někoho, kdo musel odejít do války. Protestovali, protože to takhle nechtěli nechat, a věřili, že přinutí vládu, aby s tím něco udělala. Za celou dobu nikdo z nich hnutí nezradil a zdá se, že ani Sharon s tím nezačne, neboť se nevydala na tuhle cestu, aby bonzovala, ale aby vyrovnala svůj dluh.

Mladý ambiciózní reportér z redakce Sun Time Ben Shepard ale stejně odhalil za fasádou seriozního právníka Jima Granta, jenž v Albany vychovává svoji malou dceru a provozuje úctyhodnou praxi, bývalého agresivního radikála Nicka Sloana, jenž byl kdysi dokonce obviněn z vraždy. A jak už to mladí ambiciózní reportéři mají zakódováno v bezstarostně prvoplánových genech, pustil to rychle ven a přivedl na jeho stopu federály v čele se zaťatým zvláštním agentem Corneliusem, který zvětřil snadnou kořist. Jenomže štvanec Jim Grant ještě dokáže oprášit staré instinkty z minula a pracně udržuje náskok, který se ale neustále snižuje.

Stihne to a najde a ukecá Mimi, která jediná by ho mohla očistit (a sama to odskákat) dřív, nežli Corneliusovi stopaři zaklapnou past, pošlou ho (vzhledem k věku zřejmě do konce života) do tepláků a z jeho holčičky udělají definitivního sirotka?

Nenapadá mě žádný rozumný důvod, proč by chtěla zkušená hollywoodská legenda Robert Redford ve svých sedmasedmdesáti letech prudit filmového diváka tím, že by se mu jako herec, režisér a producent vydal všanc v opusu, kde by to takhle blbě dopadlo. Na druhé straně si ale dovedu představit, že ho figura charismatického Jima oslovila tím, že viděl, jak se v ní prolíná charakter Jeana Valjeana a odhodlání Uprchlíka Harrisona Forda, a tak si ji přihrál do své (téměř sedmdesátipoložkové) herecké filmografie, a to navzdory tomu, že má ztělesňovat postavu téměř o čtvrt století mladší.

To sebou samozřejmě nese zřetelná rizika, související s její kredibilitou a nechtěnou parodičností, ale vykládejte tohle filmové legendě se dvěma Oscary, které možná někdo navíc nakukal, že vypadá pořád ještě tak dobře, že by mohla alternovat s Markem Vašutem v reklamě na antiprostatika.

A tak to vzal, protože je to zkušený filmařký profesionál, který ví, co mu jeho stále početný fanklub předem stejně odpustí. A dlužno poznamenat, že udělal hodně pro to, aby nebylo příliš co odpouštět, a jako režisér, který tu vyšil již svůj devátý kousek, vedl herce Roberta Redforda v poněkud starosvětském, ale mile oldschoolovém stylu, který pasuje k jeho zbrázděné tváři a již trochu unavenému pohledu, jenž je v celku pochopitelně méně azurový, nežli byl v Butchi Cassidym a Sundanci Kidovi.

Všichni v něm vidí jen muže na útěku, který by měl být dopaden a po zásluze potrestán. Jen novinářský lovec sólokaprů, talentovaný mladíček Ben, který tohle všechno vlastně spískal, začíná mít stále větší pochybnosti a pomalu dospívá k přesvědčení, že Jim vlastně neutíká, ale dělá tohle všechno hlavně pro to, aby očistil své jméno.

Pravidla mlčení mají sice (poněkud neprávem) nálepku thrilleru, ale v zásadě jsou komorním a v klidném rytmu poctivě odvyprávěným dramatem muže na jeho cestě tam a zpět, jež ho nakonec dovedla k osudovému setkání. „Nemůžu to udělat,“ řekla po krátkém zaváhání. „Doufal jsem, že bys mohla,“ řekl a bylo zřejmé, že tomu, alespoň načas, skutečně věřil. To byla poslední slova, která mezi nimi zazněla v zastrčeném lesním srubu, než nad ním začal kroužit zlověstný stín pátracího vrtulníku FBI. A vy budete mít (oprávněný) pocit, že tímhle to mezi nimi přece nemůže skončit.

Robert Redford nebyl nikdy jen nezaujatým pozorovatelem světa kolem sebe. Ilustrují to přesvědčivě stejně tak jeho opusy ze sedmdesátých let (Kandidát, Takoví jsme byli či Všichni prezidentovi muži), jako nedávní Hrdinové a zbabělci, reflektující skrze válku v Afghánistánu širší kontext vlastenectví, svobody a demokracie, konfrontovaný s kontroverzními vojenskými akcemi. Pravidla mlčení, klidně a s přehledem natočená filmová klasika, inspirovaná knihou Neila Gordona, se k tomuto proudu Redfordových oblíbených úvah o Americe tehdy a dnes nepochybně přiřazuje.

Je v ní nostalgie, upřímnost i nevtíravá výzva, kterou by nebylo správné chápat pouze jako anachronismus. Jako by chtěl současnému teenagerovskému publiku předvést, co neopakovatelné šedesátky pro tehdejší kluky a holky znamenaly, co jim daly a vzaly a čím je (navždy) poznamenaly. Co na tom, že aktuálnímu teenagerovskému publiku (koupajícím se v současné době v krvavé lázni Lesního ducha) tohle zřejmě žíly trhat nebude. Redford tu chtěl tenhle vzkaz nechat – a tak to udělal.

Obklopil se přitom zvučnými hereckými jmény zkušených oscarových laureátů (Susan Sarandonová, Nick Nolte, Richard Jenkins, Julie Christieová či Stanley Tucci a Terence Howard), s nimiž zavzpomínal na staré zlaté časy, i vycházejícími hvězdami, mezi nimiž tu další zkušenosti sbíral zejména sympatický a stále výraznější Shia LaBeouf.

Štvanice skončila! A zatímco smyčka kolem osamělého muže, obklopeného federálními agenty, se neúprosně zatáhla, malá plachetnice s unavenou ženou za kormidlem na nedalekém jezeře opsala kruh a začala se vracet zpět, ve vlastní brázdě.

THE COMPANY YOU KEEP / PRAVIDLA MLČENÍ. USA 2012, 125 min, české titulky, přístupné, 2D. Režie: Robert Redford. Scénář: Lem Dobbs. Kamera: Adriano Goldman. Hudba: Cliff Martinez. Hrají: Robert Redford (Jim Grant), Shia LaBeouf (Ben Shepard), Julie Christieová (Mimi Lurieová), Sam Elliott (Mac McLeod), Jackie Evanchoová (Isabel Grantová), Brendan Gleeson (Henry Osborne), Terrence Howard (Cornelius), Richard Jenkins (Jed Lewis), Anna Kendricková (Diana), Nick Nolte (Donal), Susan Sarandonová (Sharon Solarzová). V kinech od 18. dubna 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kriminalisté obvinili čtyři expříslušníky StB kvůli pronásledování Töpfera

Kriminalisté obvinili čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB) kvůli pronásledování herce Tomáše Töpfera v sedmdesátých a osmdesátých letech. Viní je ze zneužití pravomoci úřední osoby, uvedli mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek a vyšetřovatel Ludvík Fiala. StB podle policie Töpfera pronásledovala kvůli kritickým postojům vůči komunistickému režimu a jeho židovské víře. Nyní pětasedmdesátiletý Töpfer řekl, že vyšetřování neinicioval a satisfakci necítí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Hudba nemá být jarní vánek.“ Rapper Maniak natáčí album v přímém přenosu

Brněnský rapper Maniak vydá v pátek nové album. V tuto chvíli stále ještě vzniká – v přímém přenosu a za dohledu fanoušků. Do podobného experimentálního projektu se pustil jako první z tuzemských hudebníků.
před 15 hhodinami

Hudba není o dokonalosti, patří k ní risk, říká oceňovaný dirigent Hrůša

Dirigent Jakub Hrůša sbírá světová ocenění a pracuje s předními orchestry. Aktuálně působí jako hudební ředitel Královské opery v Londýně, za dva roky se stane šéfdirigentem České filharmonie. „Je to nádherné spojení intelektu a emoci,“ prohlásil mimo jiné o dirigování v pořadu Hyde Park Civilizace.
před 17 hhodinami

Lidé se loučili s Janou Brejchovou. Pro ČT na ni zavzpomínaly Adamovská či Kolářová

Do pražského kina Lucerna se mohla v úterý veřejnost přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohli příchozí vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Mělo jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínali také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026
Načítání...