Přátelé undergroundu se sejdou v Arše

Praha - Dvoudenní setkání s názvem Pocta českému undergroundu začíná dnes v pražském Divadle Archa. Festival české „podzemní“ kultury se koná u příležitosti 10. výročí vzniku hudebního vydavatelství  , které vydává jak staré, archivní nahrávky známějších undergroundových kapel (Bílé světlo, The Plastic People of the Universe, DG 307, Žabí hlen) tak novinky těchto legend Umělá hmota, Dáša Vokatá. Druhým pilířem vydavatelství jsou aktuální, alternativní, nezvyklé hudební směry a skupiny.

„Více, než pocta českému undergroundu se jedná o poctu vydavatelství Guerilla Records, protože to se už drahnou dobu systematicky zabývá vydáváním undergroundových desek. Je to neuvěřitelné, co Vladimír Drápal, řečený Lábus, dokázal za těch deset let z archivů vydolovat,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 hudební publicista Vojtěch Lindaur.

Zatímco v sedmdesátých a v osmdesátých letech se underground vymezoval vůči establishmentu, dnes to je trochu jiné. „Mladé kapely, které si říkají undergroundové, se vymezují spíše vůči showbusinessu, vůči jeho pravidlům. Soudím, že je to pro ně příjemnější, neznají sledování, zakazování, nebo dokonce setrvávání v cele předběžného zadržení po dobu 48 hodin,“ uvedl dále Lindaur, který rovněž připomněl i historický kontext, ve kterém český underground působil.

„V těch dobách minulých existovala určitá skupina lidí, která se chtěla bavit po svém. Český underground neměl zpočátku vůbec žádný politický podtext. Přelomilo se to v roce 1976, kdy byla většina jeho příznivců při festivalu v Bojanovicích zatčena, a někteří z nich byli dokonce odsouzeni na poměrně dlouhé tresty. Na základě této skutečnosti pak vznikla skupina lidí, kteří chtěli odsouzené bránit a celé to pochopitelně dostalo už politický nádech,“ uzavřel publicista.

Úvod festivalu je ve znamení takzvané Velké čtyřky československého undergroundu. Představí se DG 307, The Plastic People of the Universe a Umělá hmota a také formace Milana Knížáka Aktual. Podle pořadatelů bude první večer ve znamení kapel, které na společném koncertě nikdy nevystupovaly.

V sobotu 5. listopadu v Divadle Archa vystoupí Libor Krejcar se zvukovým tělesem Tamers of Flowers, Aku Aku, Odvážní bobříci, J. H. Krchovský & Krch-off, Půlnoc nebo skupina Hally Belly. Připraveno je i několik doprovodných programů, třeba promítání archivních dokumentů Cáry starejch filmů Františka „Čuňase“ Stárka, autorské čtení Ivana „Magora“ Jirouse nebo výstava fotografií.

Vydavatelství Guerilla Records vzniklo v roce 2001. Svou činnost zaměřuje primárně na hudbu, která byla součástí českého undergroundu 70. a 80. let, nebo z něho vycházela. Za dobu své existence vydalo přes 90 archivních i současných titulů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku. ČTK to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 13 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 16 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 21 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...