Dynamicky rozhýbané tvary budov britské architektky iráckého původu Zahy Hadídové vystavuje pražská Galerie Jaroslava Fragnera. Hadídová patřila k největším hvězdám světového stavitelství, loni ale architektka nečekaně zemřela. Její neuskutečněné projekty a vize mohou návštěvníci vidět v rámci výstavy nazvané Bienále experimentální architektury.
Praha nabízí dekonstruktivismus Zahy Hadídové. Zatím v galerii, později u Masarykova nádraží
Dekonstruktivismus v architektuře se podle vize Zahy Hadídové vyznačuje křivkami přirozenými okolní krajině nebo linkami, které se neomezují pravými úhly, ani tradiční konstrukční skladbou.
Právě Hadídová patřila k těm, kdo neotřelá řešení v minulých desetiletích nejvýrazněji posunuli. „Jestli jsem plně přijímaná jako architektka? Nejsem si jistá, zda se to už podařilo. Ale nevadí mi být na hraně, to je dobrá pozice,“ uvedla architektka v roce 2016 pro BBC.
Mnohé dokázala prosadit, hodně ale zůstalo jen ve skicách a návrzích. „Největší rukopis je tekutost té formy, ale má to taky nějaký vizuál. Vychází z přírody, například z bublin, skořepin, ulit a podobně,“ říká kurátor výstavy Bienále experimentální architektury Martin Gsandtner.
„Chceme návštěvníkům ukázat, jak se tvorba prolíná, jak moc ateliér pracuje s myšlenkami a jak dokážeme něco z mrakodrapu přenést na stadion, i opačným směrem,“ doplňuje architekt a kurátor výstavy Jakub Klaška, který byl studentem Hadídové na Vídeňské univerzitě.
„Mně vždycky intuitivně imponovala ve smyslu bohatosti těch kompozic a prostoru, toho zážitku, který člověk má, když vstoupí do některých budov, které navrhovala,“ vzpomíná na Hadídovou mladý český architekt.
Stavbu s rukopisem architektky Hadídové bude mít v blízké budoucnosti i Praha. Její ateliér navrhl novou obchodní čtvrť poblíž Masarykova nádraží. Dominantou bude věžová budova u metra náměstí Republiky. Stavba by měla být hotová za sedm let. Realizované projekty jsou ale jen zlomkem jejího novátorského světa. Sondou do něj je právě pražská výstava.