Petr Kalandra prožil svoje blues příliš rychle

Praha – Petr Kalandra, kytarista a harmonikář s dylanovskou duší, vtiskl svůj osobitý styl skupinám Marsyas a ASPM. Své životní krédo - chtěl bych umět hrát blues - vyzpíval už jako čtrnáctiletý v roce 1964 v televizní nahrávce. Narodil se 10. března 1950 v Praze. Jeho verze slavných dylanovek Knockin' On Heaven's Door či Like A Rolling Stone se staly kultovní záležitostí. Byť natočil jen dvě sólová alba složená z coververzí, svou hudbou, charismatem a způsobem života se stal jedním z nejryzejších bluesových interpretů u nás.

K desátým narozeninám dostal akustickou kytaru, na kterou se učil sám, stejně jako na foukací harmoniku. Později účinkoval v muzikálu Proces s bigbeatovým králem. „Tehdy jsem začal poslouchat Dylana a Donovana a už to bylo jasný. Z originálu si vždycky udělám celkový obrázek, který pak přetransponuji k nám do Čech. Nejde o prostý překlad. Ani by to nešlo, česká mentalita je úplně odlišná,“ řekl kdysi o své tvorbě Kalandra.

Kolem roku 1968 hrál nějaký čas s Jaroslavem Hutkou - až do Kalandrova odjezdu za otcem do Tunisu, kterým začalo jeho kerouakovské putování: „V Tunisu jsem pracoval pro americké mírové sbory. Od vojáků jsem dostal pozvání do Států. Tam jsem jezdil jenom s kytarou a kartáčkem na zuby stopem po různých známých.“ V USA pracoval jako číšník a řidič náklaďáku a zpíval po klubech. Získal inspiraci, zůstat tam ale nechtěl.

Po návratu založili v roce 1973 se Zuzanou Michnovou a Oskarem Petrem Marsyas, ve kterém se snažili vdechnout český náboj americkému folku. Jejich první deska patří mezi nejdůležitější v historii české pop-music. V osmdesátých letech hrál často s projektem Blues Session, působil v Blues Bandu Petera Lipy. Jako studiového hráče si ho zvaly různé sestavy. Hrál s Vladimírem Mertou či Vladimírem Mišíkem. A než se v devadesátých letech dostal znovu do studia, aby sám za sebe natočil dvě sólová alba, připoutalo jej setkání s Janem Spáleným na devět let k ASPM.

Hodná, obětavá, štědrá a silná víla 

S touto kapelou odehrál stovky koncertů a podílel se na několika albech. Od roku 1991 pracoval v prodejně hudebních nástrojů na pražském Václavském náměstí. V prosinci 1993 křtil první sólovku Petr Kalandra a Blues sessions a v roce 1994 mu Michnová a Spálený pokřtili tu druhou. Na jaře 1995 ještě objížděl české a moravské kluby. „Hodný, obětavý, štědrý a silný,“ shodli se Kalandrovi přátelé v televizním dokumentu s názvem Dobrá víla Kalandra.

Roku 1975 se Kalandra oženil, o dva roky později se narodila jeho první dcera Karolina. Roku 1981 přišla na svět druhá dcera Kristina. Manželství ale jeho způsob života nevydrželo. 7. července 1995 ho odvezli do pražské Vojenské nemocnice s polámanými žebry. Upadl do bezvědomí, postupně vypověděly funkci všechny orgány. Z nemocnice už se nevrátil. Zemřel 7. září 1995. Zbyly po něm krásné a většinou smutné písničky a spousta bohémských historek.

„Až jednou umřu, chci slyšet holky zpívat/a nechci slyšet už vůbec žádnej pláč/a jen jazz band ať Pánubohu poví/kdo k němu přichází a co jsem zač.“

Oskar Petr:

„Petr naplňoval podstatu bytí předáváním obsahu svého sluncem prosvětleného, Amerikou i stíny ovlivněného srdce lokálně strnulému okolí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 58 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...