Padesátiletá GHMP bilancuje a nezapomíná

Praha - Galerie hlavního města Prahy padesátileté výročí svého trvání, které připadá na tento rok, oslavuje bilancováním. GHMP se v jubilejní rok rozhodla tázat se po smyslu své existence jinak než pouhým vystavením děl ze svých sbírek. Základní teze koncepce jubilejní výstavy, kterou galerie umístila do prostor Domu U Zlatého prstenu, zní: Galerie je živý organismus, který tvoří konkrétní lidé v konkrétním čase. Je závislá na jejich odborné způsobilosti, kreativitě a občanských postojích. Z této úvahy je odvozen i název výstavy – Život Galerie hlavního města Prahy.

Co se stalo, není zapomenuto

Bilance padesátileté existence Galerie hlavního města Prahy je úzce spjata s geopolitickými dějinami a životem lidí, kteří v ní působili, v neposlední řadě také s jejich pamětí. Výstava je tedy především o lidech, kteří v galerii pracovali a pracují, zejména o jejích ředitelích a kurátorech. Akvizice, výstavy a publikace jsou jejich produktem.

Výstava v přízemí Domu U Zlatého prstenu začíná Životopisem. Je založen na novém archivním průzkumu a sleduje galerii nejen od jejího zrodu v roce 1963, ale i její „prenatální stadium“, kterým byly od druhé poloviny 19. století opakované a vždy znovu nezdařené pokusy založit instituci v projektech nazývanou Městská galerie. „K němu patří i historický paradox, že galerie svůj současný název získala za protektorátu, a to jako Galerie der Hauptstadt Prag. De jure však tehdy založena nebyla. A je dalším paradoxem, že se tak stalo až za komunistického režimu, kdy ideologické cíle vyvolaly potřebu zřídit síť krajských galerií a dohlížet na vývoj výtvarného dění prostřednictvím pevné institucionální struktury,“ komentuje historii kurátorka výstavy Hana Rousová v doprovodném textu.

Pohled do expozice GHMP Život galerie
Zdroj: ČT24/GHMP

"Expozice pokračuje v obvykle nevyužívaném tunelu v 1. patře, který začíná balkonem, viditelným z přízemí. Pod názvem Paměť textů jsou v něm na paletách vystaveny všechny tiskoviny, které galerie za dobu své existence vydala. Zabaleny do mikrotenových fólií evokují nejednoznačnost svého smyslu: jejich texty jsou výsledkem myšlení o umění, více či méně náročným osobním výkonem autorů koncepce výstav, mnohdy však marně čekají na svého čtenáře. Přesto se nevzdávají a zůstávají trvalým svědectvím něčeho, co už dávno skončilo," doplňuje Rousová. 

Tunel Paměti textů vede do expozice, která zabírá všechna tři patra domu. Jmenuje se 25 a uvozuje ji následující text: „Je jich 25, víc by se jich sem nevešlo, ale mohly být i jiné. Vybrat výstavy, u nichž by stálo za to se na chvíli zastavit, byl v padesátileté produkci Galerie hlavního města Prahy obtížný úkol. Nejsou to malé výstavy o velkých výstavách, pouze reference, architektonickým řešením připomínající původní způsob instalace, jejichž dalším úkolem je v drobných odkazech představit galerijní sbírky. A také kurátory, díky jejichž práci má tato instituce už od osmdesátých let oprávněné renomé.“

Pohled do expozice GHMP Život galerie
Zdroj: ČT24/GHMP

Všechny ostatní výstavy, které se zásadním způsobem podílely na podobě českého dějepisu umění, tedy i ty, které se týkaly či stále ještě týkají současnosti, jsou spolu se svými autory alespoň připomenuty. Zapomenuty by však neměly být ani výstavy nekvalitní. Za komunistické totality jich byla galerie nucena přebírat nebo sama připravovat bezpočet. Jejich smyslem byla ideologická agitace a prezentace pseudoumělců poplatných režimu.

K výstavě vychází katalog, resp. rozsáhlá publikace, jejíž koncepce i autorství jsou s výstavou totožné. Grafická úprava je dílem Jana Zachariáše. Akci doplňuje bohatý doprovodný program.

Život Galerie hlavního města Prahy (50): 25. 9. 2013 - 5. 4. 2014 v Domě U Zlatého prstenu, Týnská 630/6, Praha 1, 110 00. Idea projektu: Magdalena Juříková. Koncepce a příprava výstavy: Hana Rousová. Architektonické řešení výstavy: Tomáš Svoboda. Grafické řešení: Adéla Svobodová, Tereza Hejmová.

Otevírací doba: út–ne 10:00–18:00. Vstupné: 120,– Kč plné (dospělí) / 60,– Kč snížené (studenti) / 30,– Kč (senioři).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026
Načítání...