Praha - Lidové milice byly pevnou součástí komunistické historie Česka. Ozbrojenými silami z řad veřejnosti se nyní zabývá nová kniha Ústavu pro studium totalitních režimů. Obsahuje zatím nejpodrobnější informace o nelegálních polovojenských jednotkách zvaných pěst dělnické třídy, které zřídila přímo Komunistická strana.
Lidové milice vznikly v únoru 1948. Do vojenských stejnokrojů se tehdy oblékli dělníci, rolníci nebo hutníci, ačkoliv zřízení jednotek nikdy nemělo oporu v žádném zákoně. Ozbrojení civilisté měli především sloužit jedné straně a pořádek zajistit násilím.
Založení milicí tvořilo nedílnou součást předem připravovaného komunistického převratu. Poté se milice staly jedním z garantů změny režimu a dalšího totalitního vývoje. „V případě jakéhokoli neklidu mezi obyvatelstvem byly Lidové milice připraveny zakročit na pokyn vedení Komunistické strany Československa,“ připomíná autor knihy Jiří Bašta.
Policajt, voják a milicionář
Milicionáři se na ulicích objevovali hlavně v klíčových okamžicích, kdy strana bojovala o moc. Pomohli ku převratu v roce 1948 a také potlačovali demonstrace v roce 1969. „Šel jsem na Václavské náměstí a tam stál na každé straně policajt, voják a milicionář. Každý si do mě bouchnul, asi sto ran jsem dostal, než jsem došel nahoru,“ vzpomíná aktivista Kamil Černý.
Příslušníci Lidových milic se během pravidelných armádních školení učili, že použít zbraň není chyba, a jejich zásah často končil smrtí nebo zraněním demonstrantů. Milice existovaly až do prosince 1989, ještě v té době v nich bylo přes osmdesát tisíc lidí.
Monografie Lidové milice. Nelegální armáda Komunistické strany Československa 1948–1969 je dosud nejpodrobnější prací zabývající se problematikou Lidových milicí. Autor knihy se zaměřil zejména na aktivity Lidových milicí v českých zemích a pokusil se o maximální zapracování všech dostupných pramenů.
