Ornament už není zločin

Praha – Co mají společného šaty Kate Middletonové a obrazy Alfonse Muchy? Ornamenty. Právě ty jsou tématem výstavy v pražské Galerii NoD. Na dílech třinácti českých výtvarníků přibližuje, jak s ornamenty pracují současní umělci.

„Ornament se objevuje všude možně – v reklamě, ve výlohách, na ulici, na látkách. V průběhu doby se hodně měnil a různým způsobem rozvíjel,“ upozorňuje kurátor výstavy Jiří Machalický. Ornamenty jsou součástí naší každodennosti, často ovšem nenápadně. Zatímco své velké období zažívaly v období symbolismu a secese, v době meziválečné avantgardy byly naopak zavrhovány jako přežitek a kýč.

„Ornament se někdy bere velmi vážně, někdy zase ne. Známý je například citát Adolfa Loose: Ornament je zločin,“ dodal Jiří Kornatovský, jeden z vystavujících umělců. Každopádně ornament má své místo v každé době, dokonce i v současném umění, jak dokazuje instalace v Galerii NoD.

„Pokusil jsem se udělat malý průzkum, jak se k němu staví současní umělci, jakými způsoby ho využívají a jaké postavení má v jejich díle. Ukazuje se totiž, že pro některé z nich je velmi důležitý možná i proto, že se opět začíná prosazovat forma proti obsahu, nebo že se forma může obsahem stát,“ domnívá se kurátor.

Nahrávám video

Na výstavě se propojuje tvorba umělců různých generací, kteří se každý z jiné strany k ornamentu přiblížili. Někteří z vybraných umělců využívají historický ornament v novém zpracování, například staré tapety v kolážích. Jiní směřují ke kompozicím vycházejícím ze snahy zachytit vývoj současné doby a vytvořit řád. Další se inspirují hrou tvarů v kaleidoskopu nebo vytvářejí performance, které zaznamenávají na fotografiích, čímž vznikají určité příběhy.

V Galerii NoD najdou díla celkem třinácti autorů: obrazy například Martina Mainera, Margity Titlové či Petra Písaříka, koláže Dalibora Chatrného či fotografie Jiřího Kornatovského. Prohlédnout si je zájemci mohou do 20. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...