Jiří Havelka si kdysi přečetl článek o případu zahradníka, který odmítl svůj pozemek prodat rozpínavému podnikateli. Námět vykrystalizoval do scénáře k filmu Zahradníkův rok, který Havelka rovněž natočil a nyní uvedl na filmovém festivalu ve Varech. Spolu s představiteli hlavních rolí Oldřichem Kaiserem a Dášou Vokatou.
Oldřich Kaiser hraje majitele malého zahradnictví. Sází a sklízí se svou ženou, kterou hraje i hercova skutečná životní partnerka, písničkářka Dáša Vokatá. Idylu ale naruší nový soused, protože by si rád přetvořil okolí podle svých představ.
I Havelkův debut Vlastníci, sledující schůzi v jednom domě, se dotýkal tématu soukromého vlastnictví. Podle filmaře ale nejde o žádnou promyšlenou souvislost. Stejně tak název Zahradníkův rok neměl primárně odkazovat na stejnojmennou knížku Karla Čapka, mimo jiné nadšeného zahradníka.
Podle skutečné kauzy
S druhým Havelkovým snímkem – Mimořádnou událostí, odehrávající se ve vlaku, který se rozjel bez strojvedoucího – má novinka společný základ v příběhu, který se skutečně odehrál a dostal se i do médií.
Zahradníkův rok je inspirován případem zahradníka Reného Mandyse z Dolní Olešnice, který odmítal prodat svému sousedovi, ruskému podnikateli, svou parcelu. Následoval nátlak v podobě vypáleného skleníku, zatarasení příjezdové cesty, a dokonce i fyzického napadení.
„Na začátku jsme za panem Mandysem i vyjeli. Mělo to dlouholetý vznik, postupně se do toho infiltrovaly jiné příběhy,“ uvedl Havelka k evoluci svého snímku.
Sám štáb při filmování zažil podivnou situaci, která vedla prý k různým konspiračním teoriím. „Přijeli jsme k domku, kde se to natáčelo, a najednou vidíme na trávníku pohozené mrtvé králíky,“ vypráví Oldřich Kaiser. Podivné uvítání mělo podle Havelky nejspíš pragmatické vysvětlení, ušatce z kotců vytahal pes nebo liška a zardousil je.
Působivé mlčení
Zahradničení nebylo Oldřichu Kaiserovi ani před natáčením cizí, na rozdíl od Dáši Vokaté. Ta se díky filmu dostala nejen k práci na záhonech, ale i k celovečernímu hereckému debutu. „Nejsem herečka a určitě bych se neodvážila hrát, kdybych nebyla pod kuratelou Oldřicha Kaisera a Jiřího Havelky,“ přiznává.
Písničkářka byla první, kdo nabídku na roli pro Oldřicha Kaisera viděl a kdo mu doporučil na ni kývnout. I přesto, že jeho postava ve filmu vůbec nemluví. „V každém záběru je jasně daná situace mezi postavami, tu situaci jsme si rozkryli, a pak už to nebylo složité, možná jen v míře toho, aby to nebyla posunčina, pantomima, že je ta postava němá, ale že střiháme ve chvíli, kdy by mohla začít mluvit, nebo ve chvíli, kdy domluvila a promluví ostatní,“ popisuje Havelka.
„Nemusel jsem se učit text, o to to pro mě bylo výhodnější, ale zase velmi znevýhodněné tím, že jsem nemohl reagovat na kolegy,“ zvažuje výhody a nevýhody své mlčenlivé role Kaiser.
Kladná recenze přišla po premiéře od jeho partnerky. „Poprvé jsem viděla Oldřicha Kaisera tak úžasně hrát. Možná to bylo tím, že jsi neodváděl pozornost svými slovy, měl jsi někdy takovou bolest v očích, že jsem měla co dělat, abych nebrečela. O to víc jsi hrál, když jsi nemluvil,“ obrátila se Dáša Vokatá na Oldřicha Kaisera. „Čím míň mluvíš, tím jsi působivější,“ doporučila mu.
Příroda versus systém
Hereckým partnerem byla i příroda. Filmaři se na zahradu vraceli postupně během jednoho roku, aby zachytili její proměny ve všech ročních obdobích. Koloběh a zákony vycházející z přirozeného běhu světa jsou protipólem k těm, kterými se řídí společnost.
„Systém je nastavený tak, že se může sám stát Hlavou XXII. Lidé chtějí většinou pomoct – a v této kauze chtěli –, ale ten systém je pomalý a není uvyklý na absolutní vpád někoho, kdo má neomezené množství peněz,“ vysvětluje Havelka.
Zahradníkův rok vznikl v koprodukci České televize. Snímek, v němž se v hlavních rolích objeví také Štěpán Kozub a Michal Isteník, se do kin dostane záhy po festivalu, 18. července.
