Occamova břitva - pěkně ostrý film se Sokolem a Stivínovou

Být ve špatnou dobu na špatném místě přinese málokdy něco dobrého. Zvláště když to místo je uprostřed lesa a ta doba je dobou vraždy, ne sice vaší, ale nejspíš jen zatím, protože vrazi viděli, že vy jste viděli. A co teď? Říct, nebo neříct? Toť otázka. K řešení by mohla dopomoct Occamova břitva. Anebo taky ne. 13. ledna ve 20:00 na ČT1.

V létě minulého roku natočil režisér Dan Svátek (Blízko nebe, Hodinu nevíš) během dvanácti dnů televizní film, který Česká televize uvádí pod názvem Occamova břitva. Podle tohoto principu logické úspornosti bývá nejlepším řešením to nejjednodušší - jenže v životě není jednoduché nejjednodušší poznat. Nota bene když se takové rozhodnutí týká vás. A do situace Libora (Ondřej Sokol) a Jany (Zuzana Stivínová) se může dostat kdokoli.

Scénář Occamovy břitvy napsal Miroslav Sovják. Zločinecké příběhy se výbírá často - je autorem cyklu Oběti a vrazi anebo televizního filmu Na vlky železa o (také) bezvýchodné situaci, v níž za špagáty tahá zdánlivě někdo jiný. Zdánlivě, protože člověk má vždycky nějakou volbu, ač se to třeba nezdá, záleží ovšem, jak s ní naloží.

Occamova břitva / Ondřej Sokol, Norbert Lichý
Zdroj: Rostislav Šimek/ČT

Manželé Vavruškovi (už zmínění Zuzana Stivínová a Ondřej Sokol) se zcela náhodně stanou svědky vraždy. Oproti všem (především jejich) předpokladům ale nejsou další obětí, pachatelé se pokouší si jejich mlčenlivost pojistit jiným způsobem, příjemnějším ovšem jen proto, že při něm Libor a Jana zůstanou naživu.

Metodou cukr a bič manželům neustále připomínají, že nahlášením zločinu, který viděli, sami sebe ohrožují. Pod psychickým tlakem se drolí nejen každý z dvojice zvlášť, ale stále větší trhliny dostává i jejich letitým soužitím už poněkud unavený vztah.

Jisté srabáctví rozhodnout se už projednou tak nebo onak, svědomí a strach navíc z obětí zločinu dělá v očích kriminalistů podezřelé, a proto čím míň se Vavruškovi snaží tvářit, že s vraždou mají něco společného, tím paradoxně víc vyvolávají v detektivu Marešovi (Norbert Lichý) podezření. Je ještě možné principem Occamovy břitvy stále zamotanější situaci rozseknout?

Nenechte se mýlit, i když jednu z hlavních rolí hraje Ondřej Sokol, toho času nejvíc známý pro své legrační scénky, Occamova břitva je žánrem psychologické drama či thriller, chcete-li. Několik, někdy trochu černohumorných šprýmů si ale filmaři dovolili - pozornější divák je nejspíš zaznamená třeba při Liborově přelaďování rádia v autě anebo v mnohem dramatičtější situaci, kdy se v záběru objeví myslivecká chata… To je ovšem jen takové rozptýlení pro zajímavost, mnohem podstatnější je příběh a otázka, kterou si můžete cvičně u obrazovek taky zodpovědět: Říct, nebo neříct?

Kromě Ondřeje Sokola, Zuzany Stivínové a Norberta Lichého si ve Svátkově filmu zahráli také Hynek Čermák, Natálie Drabiščáková, Ivan Franěk, Vladimír Polívka a Martin Stránský. Kameramanem byl Jakub Šimůnek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 59 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...