OBRAZEM: Desítky hranatých stop zanechal Fuchs po celém Brně

• izi

24. 3. 201524. 3. 2015|Zdroj: ČTK

Bohuslav Fuchs

Zdroj: František Nesvadba/ČTK

Brno – Hotel Avion, obřadní síň na Ústředním hřbitově, Městské lázně v Zábrdovicích. Výčet funkcionalistických staveb, které vtiskly Brnu moderní tvář, by mohl pokračovat ještě dlouho. Vznikly v představách architekta Bohuslava Fuchse, který svůj život spojil s jihomoravskou metropolí. Fuchs se narodil přesně před 120 lety a do své smrti v roce 1972 stihl realizovat více než 150 staveb.

Narodil se 24. března 1895 ve Všechovicích u Bystřice pod Hostýnem, už od svých patnácti let ale studoval v Brně, kam se později vrátil a kde zůstal po zbytek života. Bohuslav Fuchs byl nejen architekt, ale taky urbanista, teoretik a především vizionář moderní architektury.

Brno nabídlo mladému architektovi ideální šanci. Moravská metropole právě řešila problémy infrastruktury, vznikaly veřejné stavby i moderní vilové čtvrti. Mladý Fuchs dostal možnost pracovat pod vedením městského architekta Jindřicha Kumpošta.

Na Bohuslava Fuchse vzpomíná architekt Ivan Ruller (zdroj: ČT24)

První Fuchsovou funkcionalistickou stavbou je Zemanova kavárna v Brně z let 1925–26. O rok později vznikl v Brně hotel Avion, který patří mezi nejužší hotely v Evropě. Fuchs byl známý nejen v Československu, ale i v zahraničí. Na konci 40. let dostal například nabídku profesury na univerzitě v Cambridgi.

Zatímco meziválečná a poválečná léta dávala Fuchsovi možnost uplatnit svůj talent, po nástupu komunistického režimu byla jeho situace ve škole i profesi stále svízelnější. Veřejných úkolů valem ubývalo, stejně tak se tenčila i soukromá klientela. Po roce 1958 byl zinscenovaně obviněn z šedé ekonomiky a odsouzen. Bohuslav Fuchs zemřel 27. září 1972 v Brně. Je pochován na Ústředním hřbitově, pro který ve 20. letech navrhl obřadní síň.

Připomeňte si některé ze čtyř desítek brněnských staveb Bohuslava Fuchse:

Zemanova kavárna (1925–1926)

V blízkosti dnešního Janáčkova divadla v parku Koliště na brněnské okružní třídě stával na začátku 20. století dřevěný pavilon zvaný Café Schopp. Po první světové válce ho koupil kavárník Josef Zeman a rozhodl se na jeho místě vybudovat zděnou kavárnu. Tu pro něj ve funkcionalistickém stylu navrhl právě Fuchs. V 60. letech byla původní kavárna zbořena kvůli stavbě Janáčkova divadla, byť nezasahovala do jeho parcely. Dnes stojí kousek od původního místa téměř dokonalá replika kavárny, otevřena byla 24. března 1995 v den stého výročí narození Bohuslava Fuchse.

Hotel Avion (1926–1927)

Restauratér Miroslav Kostelecký se v roce 1926 rozhodl zmodernizovat svůj podnik v České ulici a na místě nízkopodlažního hostince nechal podle návrhu Bohuslava Fuchse postavit osmipatrový hotel. Architekt se musel vypořádat s extrémně úzkou, původně středověkou parcelou, která má šířku pouhých osm metrů. V prvním a druhém patře budovy byla kavárna, ve vyšších podlažích pak pět desítek hotelových pokojů.

Hotel Passage (Slovan; 1927)

Pětipatrový objekt hotelu protíná pasáž, která spojuje Mášovu ulici s Lidickou. Kolem kryté dvorany s pasáží je orientováno několik vzájemně propojených křídel hotelu. Hotel byl postaven podle nejmodernějších konstrukčních a provozních zásad – ve své době měl třeba dálkové otvírání pokojových dveří tlačítkem na nočním stolku. Prosklené mezipatro hotelu bylo vyhrazené velké hudební kavárně orientované do Lidické ulice, do kryté dvorany vedla okna sousední restaurace. K ní náležela rozsáhlá šatna a dvě akvária s okrasnými i jedlými rybami pro potřeby restaurace.

Pavilon města Brna (1927–1928)

Pavilon města Brna postavil Bohuslav Fuchs v areálu brněnského výstaviště. Jednoduchý kvádr se železobetonovým skeletem a cihelnými vyzdívkami byl původně odlehčen volným přízemím na pilířích, jež se otvíralo směrem k jezírku na východní straně. Pavilon svému původnímu účelu sloužil pouze krátce. V následujících letech byl využíván jako sídlo poštovního úřadu, skladiště či archiv.

Moravská banka (1928–1930)

Budova Moravské banky vznikla na brněnském náměstí Svobody. Stavba je ojedinělá zejména po konstrukční stránce. Obě uliční fasády jsou zavěšeny na předsazených stropních deskách, nosné pilíře železobetonového skeletu jsou tedy vtaženy do interiéru. Ústřední hala s přepážkami je umístěna v prvním patře a zastřešena skleněnými luxfery. Vstupní hala se schodištěm i železobetonové pilíře v interiérech jsou obloženy bílým mramorem.

Dětský domov Dagmar (1929)

Dětský domov Dagmar byl založen z popudu spisovatele, novináře, básníka a dramatika Rudolfa Těsnohlídka. Pro stavbu domu byl vybrán pozemek v brněnských Žabovřeskách v blízkosti Wilsonova lesa, vypracování projektu se Bohuslav Fuchs ujal bez nároku na honorář. Pokoje dětí v domově architekt orientoval do zahrady, směrem do ulice byly obslužné prostory.

Městské lázně v Zábrdovicích (1929–1931)

Ve 30. letech byla základním hygienickým příslušenstvím vybavena pouhá jedna třetina všech brněnských bytů. Brňané tak svoji očistu prováděli ve veřejných lázních. Město jich nechalo vybudovat celou síť. Lázně v Brně-Zábrdovicích jsou rozděleny na dvě části. Zimní část tvořila rozměrná dvoupatrová budova s šatnami, odpočívárnami, samotným lázeňským vybavením, ale i místnostmi pro holiče a kadeřníky a také restaurací. Letní lázně nabízely venkovní bazény a šatny pro 5 tisíc návštěvníků.

Zemské vojenské velitelství (1935–1937)

V roce 1936 bylo kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě ustanoveno nové velitelství, pro jehož potřeby Fuchs navrhl budovu v Kounicově ulici. Za druhé světové války se budova stala sídlem německého wehrmachtu. Od osvobození až do roku 1950 sloužila opět československé armádě a nyní v ní sídlí Univerzita obrany.

Palác Alfa (1937)

Multifunkční komplex paláce Alfa vznikl na místě původních barokních domů. V roce 1937 navrhl Bohuslav Fuchs osmipatrový obytný dům s obchodní pasáží a kinem. Z pasáže vede osm vchodů do zhruba 180 bytů. V suterénu se původně nacházelo kino Alfa pro 800 diváků a taneční bar Metro-Hall. V dnešní době sídlí v prostorách kina Alfa brněnské HaDivadlo.

Rekonstrukce Domu umění (1946)

Německý Dům umělců vznikl podle návrhu Heinricha Carla Rieda na brněnské okružní třídě v roce 1911. Stavba byla za druhé světové války silně poškozena a její rekonstrukce se v roce 1946 ujal architekt Bohuslav Fuchs. Ten dodal budově víc funkcionalistický ráz.