Praha - Česká architektura šedesátých let dala vzniknout budovám, které dodnes budí velký zájem znalců i laické veřejnosti. Nová kniha Zlatá 60. léta v české architektuře nabízí více než 500 stran mapujících všechna významná díla českých architektů od poloviny 50. do poloviny 70. let. Jejími autory jsou Oldřich Ševčík a Ondřej Beneš.
Po období socialistického realismu a jeho stavebních rutinách nastoupila v Československu nová éra. A jak se později ukázalo, znala široké spektrum staveb a nebála se ani nových technologií: „Česká architektura se v 60. letech vrací ke svým základům, ke své moderně, k funkcionalismu. Zároveň se otevírá novým proudům, které byly na Západě,“ vysvětluje historik architektury a spoluautor knihy Oldřich Ševčík.
Například pavilon a restaurace na světové výstavě Expo v Bruselu v roce 1958 měly nečekaný úspěch. Tehdy se staly velkou nadějí a novou ideovou inspirací celé české a slovenské architektonické obci.
Léta pavilon chátral. Dnes je sídlem reklamní agentury. Významná byla i budova Federálního shromáždění, dnes ve správě Národního muzea, karlovarský hotel Thermal, který každoročně hostí filmový festival, nebo památkově chráněný vysílač Ještěd.
Velkou oblibu si v šedesátých letech získal styl nazývaný brutalismus, který pracuje hlavně s železobetonem. Typickým příkladem jeho české podoby je pražský hotel Intercontinental.
