Praha – Vojtěch Náprstek bývá většinou lidí označován jako český národopisec, sběratel, vlastenec či politik. Podle vedoucí knihovny Náprstkova muzea Mileny Secké šlo především o výborného mecenáše a demokrata. V Praze po sobě zanechal nesmazatelnou stopu, muzeum mimoevropské kultury, které nese jeho jméno. Do jeho sbírek přispívala řada známých osobností, například cestovatel Emil Holub, zoolog Antonín Frič nebo jazykovědec Bedřich Hrozný.
Náprstek, vlastním jménem Adalbert Fingerhut, se narodil 17. dubna 1826 v rodině manželů Fingerhutových, kteří vlastnili lihovar. Již za svých studentských let si své jméno přeložil do češtiny a začal si říkat Vojtěch Náprstek. Jako velký vlastenec nesnesl německé jméno. Oficiálně byla ale změna jeho jména schválena teprve dvanáct let před jeho smrtí.
Během studií práv se v roce 1848 zúčastnil povstání v Praze i ve Vídni. Poté, co byla revoluce potlačena, emigroval do Spojených států. Tam prožil celkem deset let a živil se jako truhlář, nádeník, knihkupec i jako politik. Jeho knihkupectví se stalo významným krajanským střediskem pro vystěhovalce přicházející z Čech.
Málokterý Čech by změnil pivovar na centrum inteligence
V padesátých letech se vrátil do Prahy a změnil rodinný pivovar U Halánků na dnešním Betlémském náměstí na centrum české inteligence. Roku 1862 vzniklo České průmyslové muzeum, které bylo později přejmenováno na Náprstkovo. Do jeho sbírek přispívali například cestovatelé Emil Holub, Josef Kořenský, zoolog Antonín Frič nebo jazykovědec Bedřich Hrozný.
Náprstek přivezl z Londýna různé technické vynálezy, které Pražany fascinovaly. Kromě šicího stroje to byla třeba pračka, plynový vařič, skládací sušák nebo strojek na zmrzlinu. Rovněž prosadil kovové mříže kolem stromů, které je dodnes chrání. Po roce 1946 se muzeum začalo orientovat výhradně na mimoevropské kultury.
V Náprstkově muzeu se na jeho počest pořádají dvě výstavy
U příležitosti výročí narození zakladatele Náprstkova muzea se pořádá výstava „Komunální politik Vojta Náprstek“. Expozice představuje jeho četné a rozmanité aktivity v rámci sboru obecních starších města Prahy a městské rady. Náprstek vždy prosazoval pokrokové myšlenky, ať už se jednalo o životní podmínky v Praze, podporu školství, zdravotnictví či zavádění moderních vynálezů a technologií do života.
Mnohé z jeho návrhů byly realizovány, některé se prosadily teprve v budoucnosti a jiné z jeho kuriózních nápadů upadly v zapomnění. Nově je v muzeu i výstava „Stereoskopy světa“, která přibližuje Náprstkovu sběratelskou činnost. Šíře jeho zájmů je přiblížena na dobových fotografiích, ilustracích a komentářích denního tisku.
