„Moje jediný přání je opakování.“ Tata Bojs vystavují svých 30 let

Tvorba kapely Tata Bojs zahrnuje vedle hudby i důraz na vizuální stránku. Třicet let existence tak shrnují nejen koncerty, ale také samostatnou výstavou, kterou v pražském Centru současného umění DOX připravil zpěvák, bubeník a vizuální umělec Milan Cais. Návštěvníky zve do repliky první zkušebny nebo do nahrávacího studia, kde si můžou zkusit písně od Tata Bojs upravit podle svého.

„Ohlížení se zpátky je vždycky trochu nebezpečná věc. Je s tím většinou spojeno dost patosu. Minulost je past, jak zpíváme v jedné písničce, ale máme rádi pohyb na hraně. Primárně jsme se snažili vytvořit dojem zábavné, aktuální a pestré výstavy plné nových instalací, které můžou fungovat i samy za sebe. To, že vedle nich má divák možnost sledovat ještě historii jedné kapely, je další příjemný bonus,“ uvedl Milan Cais, který Tata Bojs v roce 1988 založil spolu s Markem Huňátem alias Mardošou.

Výstava TATA 30JS koncepčně vychází z devíti alb, které skupina vydala v uplynulých třiceti letech. Nechybí zásadní Futuretro, které „Tatáče“ dostalo do širšího povědomí, Biorytmy, Nanoalbum nebo Ležatá osmička. Fotografie, desky či koncertní záznamy doplňují nově vytvořené sochy, multimediální objekty či rekonstrukce prostředí spojených s kapelou.

3 minuty
30 let Tata Bojs na výstavě
Zdroj: ČT24

Aby se návštěvník v expozici neztratil, propojuje jednotlivá „zastavení“ spleť kabelů. Vedou až k úplným začátkům Tata Bojs, kteří začínali na konci osmdesátých let na pražské Hanspaulce. Ještě jako školáci. Cais vytvořil repliku jejich tehdejší malé zkušebny.

„Je tu například propagační buben, který nikdy nehrál, jenom jsme ho postavili před nás na podium. To byla naše vlastně první dekorace,“ upozorňuje Cais na jeden z exponátů. Dosvědčuje, že první vystoupení nebyla ještě zdala tak propracovaná jako dnes, ale náznaky už byly. 

Ke zkušebně patří také nahrávací studio. „Lidé si tu můžou udělat svůj mix našich písniček,“ vysvětlil Cais. K albu Ležatá osmička zase odkazuje nekonečná cyklojízda. Na kolech si mohou zájemci v galerii zajezdit, na stěně pak visí původní bicykl z klipu k singlu Opakování. „Je to opravdu kolo moje a mé sestry, na kterém jsme jezdili, když jsme byli malí, a které si zahrálo ve videoklipu,“ potvrzuje Cais.

Zřejmě největší instalací na výstavě je tzv. oltář rokenrolu. Do jednoho obřího regálu vměstnal Milan Cais věci a vzpomínky na kapelu a její hudbu, třeba bedny na aparaturu nebo sošky Cen Anděl. 

Díla z expozice budou také součástí publikace TATALOG, která by měla vyjít na začátku příštího roku a shrnout historii kapely také knižně. Doprovodným programem katalogu i výstavy, která trvá do 4. března, mají být akustické koncerty.  

K třicetinám si Tata Bojs nadělili také vinyl s remasterovaným Nanoalbem z roku 2004. Třicáté výročí ale chápou spíš jako možnost se na chvíli ohlédnout než jako závěrečné bilancování. Pomalu proto chystají i novou desku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...