Mnohem víc než jen torzo. Antické sochy jsou jedna Rodina

Nahrávám video
Rodin a sochy starověkého Řecka v Britském muzeu
Zdroj: ČT24

Myslitel, Polibek nebo Občané z Calais - nejznámější díla Augusta Rodina vystavilo Britské muzeum v Londýně. Kurátoři tvorbu jednoho z nejvýznamnějších sochařů devatenáctého století propojili s antickými sochami, v nichž francouzský umělec nacházel inspiraci.

Rodinovy sochy připomínají impresionistické obrazy, vytvářel je vlastní metodou, kterou nazýval vrstvení. Snažil se zachytit skryté procesy uvnitř lidské mysli a fascinovalo ho i lidské tělo. 

Na sochách lidského těla měl rád jejich pravdivost, protože zobrazovaly přírodu. Zároveň ho přitahoval jejich povrch, který působil pohyblivě, živě. Věřil, že když na ně položí ruku, tak ucítí jejich teplo.
Ian Jenkins
kurátor

Rodina inspirovala především mramorová výzdoba chrámu Parthenon. Její část přivezl v devatenáctém století z athénské Akropole do Londýna lord Elgin. Britské muzeum proto sochař často navštěvoval, nyní jsou v něm jeho sochy vystaveny po boku jejich o více než dva tisíce let starších předloh.

„Neoplakával poničení těch děl, které mnohdy neměly hlavu nebo končetiny. Dokázal totiž vidět živost sochy, i když z ní zbylo pouhé torzo. To pak dokázal využít ve své práci. Stal se prvním umělcem, jehož těla bez hlav a bez končetin jsou považována za umělecká díla, za jeho umělecký styl,“ doplnila kurátorka Celeste Fargeová.

Na Slovácku jako v Heladě

Starověkou inspiraci ale dokázal Rodin najít i v jiných částech světa, včetně Česka. V roce 1902 přivezl svoje díla do Prahy a po vernisáži odcestoval na Moravu společně s Alfonsem Muchou. „Na Slovácku hýří krása harmonickými barvami jako ve staré Heladě,“ nechal se prý slyšet.

Socha Atheny s Parthenonen (1896) od Augusta Rodina
Zdroj: Richard Gray/ČTK/EMPICS

Rodinova díla byla už během jeho života často vystavována. Nedočkal se ale představení šest metrů vysoké a čtyři metry široké Brány pekel, na níž pracoval téměř čtyři desítky let. I proto se Rodin k některým z postav ze svého sousoší, vycházejícího z Dantovy Božské komedie, vrátil a vytvořil z nich samostatná – a slavná – díla, jako Polibek nebo Myslitel. 

Spolu s antickými sochami si je mohou návštěvníci Britského muzea prohlédnout do 29. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...