Mnohem víc než jen torzo. Antické sochy jsou jedna Rodina

Nahrávám video

Myslitel, Polibek nebo Občané z Calais - nejznámější díla Augusta Rodina vystavilo Britské muzeum v Londýně. Kurátoři tvorbu jednoho z nejvýznamnějších sochařů devatenáctého století propojili s antickými sochami, v nichž francouzský umělec nacházel inspiraci.

Rodinovy sochy připomínají impresionistické obrazy, vytvářel je vlastní metodou, kterou nazýval vrstvení. Snažil se zachytit skryté procesy uvnitř lidské mysli a fascinovalo ho i lidské tělo. 

Na sochách lidského těla měl rád jejich pravdivost, protože zobrazovaly přírodu. Zároveň ho přitahoval jejich povrch, který působil pohyblivě, živě. Věřil, že když na ně položí ruku, tak ucítí jejich teplo.
Ian Jenkins
kurátor

Rodina inspirovala především mramorová výzdoba chrámu Parthenon. Její část přivezl v devatenáctém století z athénské Akropole do Londýna lord Elgin. Britské muzeum proto sochař často navštěvoval, nyní jsou v něm jeho sochy vystaveny po boku jejich o více než dva tisíce let starších předloh.

„Neoplakával poničení těch děl, které mnohdy neměly hlavu nebo končetiny. Dokázal totiž vidět živost sochy, i když z ní zbylo pouhé torzo. To pak dokázal využít ve své práci. Stal se prvním umělcem, jehož těla bez hlav a bez končetin jsou považována za umělecká díla, za jeho umělecký styl,“ doplnila kurátorka Celeste Fargeová.

Na Slovácku jako v Heladě

Starověkou inspiraci ale dokázal Rodin najít i v jiných částech světa, včetně Česka. V roce 1902 přivezl svoje díla do Prahy a po vernisáži odcestoval na Moravu společně s Alfonsem Muchou. „Na Slovácku hýří krása harmonickými barvami jako ve staré Heladě,“ nechal se prý slyšet.

Socha Atheny s Parthenonen (1896) od Augusta Rodina
Zdroj: Richard Gray/ČTK/EMPICS

Rodinova díla byla už během jeho života často vystavována. Nedočkal se ale představení šest metrů vysoké a čtyři metry široké Brány pekel, na níž pracoval téměř čtyři desítky let. I proto se Rodin k některým z postav ze svého sousoší, vycházejícího z Dantovy Božské komedie, vrátil a vytvořil z nich samostatná – a slavná – díla, jako Polibek nebo Myslitel. 

Spolu s antickými sochami si je mohou návštěvníci Britského muzea prohlédnout do 29. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Javůrek opět píše o druhé světové. Zajímá ho, jak dobu vnímali „typičtí Češi“

Spisovatel Štěpán Javůrek, autor úspěšné trilogie Sudetský dům, představil první díl z nové zamýšlené čtyřdílné historické ságy Ve stínu jeřabiny. Ta obsáhne období československých dějin od Mnichovské dohody v roce 1938 po rok 1950.
včera v 08:00‌‌

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
24. 10. 2026‌‌

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.