Melancholie, retro i elektro pop aneb proč jet na Colours

Praha/Ostrava - Colours of Ostrava má mezi fanoušky dobré jméno a patří mezi nejvychvalovanější tuzemské festivaly. Letošní ročník zřejmě nebude výjimkou, opět totiž praská ve švech pod nánosy (ne)hvězdných jmen. Pokud ještě váháte, nabízíme opravdu jen zlomek důvodů, proč se v červenci v Ostravě otočit.

The National
Melancholičtí Američané ve své domovině patří mezi nejvyhledávanější kapely. V tuzemsku je jejich jméno nepříliš známé, přestože mají na kontě už šest desek. Na scénu vstoupili ve velkém až v roce 2005 s třetí nahrávkou Alligator. Truchliví romantici se nahrnuli na velká pódia a dodnes z nich prakticky neslezli. „Texty Matta Berningera, v nichž se pere s vnitřní démonickou nejistotou a přesvědčením, že život vám nemůže nic slíbit, připomínají pozdně noční litanie o ztrátách, stárnutí a zoufalém hledání pevného bodu,“ charakterizoval kapelu samotný festival.

Zaz
Francouzská hudba v Česku moc netáhne. Hranici nelibosti defitivně prolomila veselá a energická Zaz. Se svým „chraplákem“ se nápadně podobá velkým osobnostem francouzského šansonu, bezchybně zazpívá cokoliv a svou osobitou bezprostředností dokáže rozhýbat davy. Zaz si nepotrpí na elektroniku ani modernu, preferuje tradiční jazzové nástroje nebo soulové melodie. Jejím heslem je jednoduchost, a tak na pódium klidně vyleze v plátěných kalhotách. Díky ní se posluchač ocitá na ulici riviéry, kde si užívá svádivého humoru místních. Na Colours se Zaz vrací na přání své i návštěvníků. 

John Newman
Tahle mladá tvářička patří mezi hlavní tahouny celého festivalu. Řadí se totiž mezi nejpopulárnější neo soulové hlasy Velké Británie. „Přiznaný hold černošským soulovým i dalším hudebním velikánům proměnil v chytlavou, dechy a smyčci načechranou elegantní taneční popmusic,“ uvádějí Colours. Jeho hit Love Me Again neúnavně točila rádia po celém světě, ačkoliv výjimečně nepatří mezi vítěze hudebních soutěží. Na vrchol se čtyřiadvacetiletý rodák ze Settlu prokousal sám, na pozadí jeho sukcesu se navíc odráží i tklivý životní příběh, na které obecenstvo slyší.

Chet Faker
Oproti pěstěnému Newmanovi působí Chet Faker jako zarostlý křovák. Jeho muzika je však křehká jako zrcadlo, halucinační a návyková. „Někdo mou hudbu kdysi také popsal jako 'jízdu na slonu se sametovým sedlem přes poušť při západu slunce'. Líbo se mně to, ale já raději říkám soul, i když tak docela pravda to také není, protože zároveň miluju techno,“ prohlašuje zpěvák. Na Colours představí svůj debut Built On Glass, který naplňuje význam slova „alternativa“ ve všech směrech.


Pseudonym dánské elektro popové dámy znamená „panna“, stačí však jediný pohled/poslech a je jasné, že jde o značnou ironii. Má pěkně ostré drápky, a aby ne - nepopírá inspiraci Sonic Youth a vyznává punk všeho druhu. V březnu vydala prvotinu No Mythologies To Follow, na němž se odmítá přizpůsobovat těm, kteří by z ní chtěli mít někoho jiného. „Jsem mixem jemné melancholie a trochu ošklivého fuck-off postoje,“ vzkazuje.

Bastille
Britská indie-rocková senzace si na letošním koncertu v SaSaZu vedla sice dobře, vystoupení ale chyběla chemie. Snad to čtveřice napraví v Ostravě, potenciál na to má: chytlavé svižné kousky se střídají s hymnickými baladami, a to vše navíc evokuje zvuk osmdesátkové hudby. Ve své domovině patří sestava mezi nejoblíbenější indie popaře posledních let - jejich debut Bad Blood jim pomohl k předskakování Muse nebo k účasti na Glastonbury festivalu. Uvidíme, jestli si pro ně vypěstuje slabost také české publikum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 13 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...