Max Švabinský miloval léto, motýly a rozkvetlá těla žen

Praha - Životní dráha výtvarného umělce Maxe Švabinského se uzavřela 10. února 1962. Dílo jednoho z nejvýznamnějších českých malířů minulého století je mimořádně bohaté jak co do množství, tak i různorodosti použitých technik.

„Svoji rodnou krajinu na Kroměřížsku miloval, později i Polabí. Motýly dokonale znal a byl jejich velký sběratel. Jeho poslední práce jsou velké grafické listy s náměty motýlů. Ženy, to je úplně zásadní kapitola jeho života, hledal u nich inspiraci a svým dílem ženy oslavil dokonale,“ uvedla v rozhovoru pro ČT24 historička umění Jana Orlíková. 

„Vždycky existovala jeho vlastní invence, která nepatřila k žádnému stylu. Už jako student byl slavný. Spolek Mánes ho dával na čelná místa svých výstav. Velmi brzy se stal oficiálním portrétistou české společnosti. Oficiálním autorem byl i v době první republiky, kdy dělal katedrální okna a zůstal jím po celý život. Je třeba si uvědomit, že se narodil v roce 1873 a přežil všechny své generační druhy o dvě nebo tři generace. V padesátých letech to byl už starý pán, který byl zvyklý na roli oficielního autora, takže mu asi vůbec nepřišlo divné, že jím byl i nadále. Pravděpodobně nevnímal, že jeho pozice byla zneužita v neblahém gardu. Faktem je, že jeho portrét Julia Fučíka je zaprvé velmi pěkný, zadruhé dělaný podle fotografie a zatřetí se vypráví, že vůbec netušil, kdo Fučík je. To, že tvořil, byla jediná náplň jeho života. On nedokázal nic jiného vnímat jako důležité,“ upozornila dále Orlíková.

Nahrávám video
Rozhovor s Janou Orlíkovou
Zdroj: ČT24

Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan, se narodil v září 1873 v Kroměříži. Už za studií na pražské Akademii výtvarných umění se zejména jeho portrétní práce vyznačovaly precizností a mimořádnou kvalitou. Právě portréty, na nichž zachytil podobu řady významných osobností své doby, se staly podstatnou složkou jeho pozdější tvorby.

Vedle obrazů a grafik se Švabinský proslavil jako tvůrce návrhů na podobu trojice vitrážových oken katedrály sv. Víta na Hradčanech. Podílel se rovněž na výzdobě pražského Obecního domu či foyeru nedaleko stojící Zemské banky. Švabinského rukopis v neposlední řadě nesly i některé československé bankovky a poštovní známky.

  • Max Švabinský / Kamélie (detail) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3282/328172.jpg
  • Max Švabinský / Splynutí duší (detail) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3282/328170.jpg
  • Max Švabinský / Chudý kraj zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3282/328169.jpg
  • Max Švabinský / vitráž v katedrále sv. Víta zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3282/328167.jpg

Max Švabinský se věnoval rovněž pedagogické činnosti. V letech 1910 až 1927 vyučoval na pražské Akademii, byl členem výtvarného spolku Mánes a roku 1918 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení českých grafických umělců Hollar. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem a byl rovněž jmenován rytířem francouzské Čestné legie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 25 mminutami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 3 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 20 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...