Lidskou banální situaci povýšil fotograf Miloň Novotný na báseň

Praha - Leica Gallery od 14. 2. do 6. 4. 2014 představuje legendární soubor fotografií Miloně Novotného Londýn 60. let. Cyklus, který díky uvolněné atmosféře pražského jara získal svou knižní podobu již v roce 1968, bude současně s výstavou doplněn i reedicí této publikace v nakladatelství KANT s novou předmluvou Josefa Mouchy.

„Kniha vydaná poprvé roku 1968 si podržela nadčasovou kvalitu. Nemusíme být ale pamětníky, abychom ocenili suverenitu, s níž fotograf zachytil kosmopolitní přístav v ústí Temže a zároveň osobitě vystihl náladu města, udávajícího tón šedesátým letům. Neobyčejně složité téma ovšem není omezeno na místopis. Jistá zašlost významu britského impéria se promítla do duší jeho obyvatel. Právě to fotograf rozpoznal a osobitě podal. Ke knize se nevracíme ani tak kvůli námětu: mezníkem se v příběhu fotografie stala hlavně svým pojetím,“ říká kromě jiného v předmluvě Moucha.

Miloň Novotný (1930-1992) - průkopník a dnes již nesporný klasik české humanisticky orientované fotografie 20. století patří ke generaci ovlivněné legendární výstavou E. Steichena The Family of Man (Lidská rodina). Podobně jako H. Cartier-Bresson fotografoval výhradně černobíle, pracoval zásadně s Leicou a byl představitelem tzv. rozhodujícího okamžiku. Ačkoli v jeho díle najdeme i fotografie zachycující okupaci Československa v roce 1968 či pohřeb Jana Palacha, těžiště jeho tvorby rozhodně netvoří reportáž.

Miloň Novotný / Londýn
Zdroj: ČT24/Leica Gallery

„Byl fotografickým básníkem všedního dne a měl neuvěřitelnou schopnost vidět ve zdánlivě banálních výjevech hluboké lidské obsahy. Po sovětské okupaci Československa se Miloň Novotný ocitl na černé listině, a prakticky tak přišel o možnost své snímky publikovat. V zahraničí jeho fotografie vycházely buď anonymně, nebo pod cizími jmény, a nemálo jeho negativů zmizelo neznámo kde. Po pádu železné opony měl sice možnost svobodně své dílo představit, ale bohužel záhy nečekaně zemřel,“ upozorňuje na kvalitu Novotného díla kurátorka výstavy Dana Kyndrová.

Do dějin české fotografie se Miloň Novotný zapsal ve svých 38 letech právě knihou Londýn, která vyšla v období pražského jara. K nedožitým sedmdesátinám vydalo nakladatelství Kant jeho monografii a u příležitosti nedožitých osmdesátin v roce 2010 byla uspořádána na Staroměstské radnici v Praze jeho retrospektivní výstava.

Miloň Novotný / Londýn
Zdroj: ČT24/Leica Gallery

DOPROVODNÝ PROGRAM:

10. 3. 2014 v 19:00 - beseda k přepracovanému vydání publikace Miloně Novotného „Londýn“ z roku 1968 s novou předmluvou Josefa Mouchy. Knihu vydalo nakladatelství KANT (vstup zdarma).

13. 3. 2014, 10:00-17:00 - výtvarná dílna pro děti a mládež (vstup zdarma).

20. 3. 2014 v 18:00 - komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Danou Kyndrovou (vstup ve výši běžné vstupenky na výstavu).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 3 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 4 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...