Praha - Ode dneška bude návštěvníkům Muzea hlavního města Prahy k dispozici nejen klasický, papírový Langweilův model Prahy první poloviny 19. století, ale také jeho digitální podoba. Pomocí plazmových obrazovek se budou moci vydat do uliček, z nichž mnohé dnes už neexistují, a prohlížet si například Židovské město nebo chrám sv. Víta před dostavbou. Výsledek digitalizace, která trvala dva a půl roku a zaměstnala přes 170 odborníků, má být ve zjednodušené verzi dostupný i na internetu.
„Je to jeden z nejatraktivnějších exponátů jak pro návštěvníky, tak pro badatele,“ říká o původním modelu ředitelka MHMP Zuzana Strnadová. Jedinečný doklad podoby Starého Města, Malé Strany a Pražského hradu před přestavbou Prahy na konci 19. a počátku 20. století je podle ní díky nedávné rekonstrukci ve vynikajícím stavu.
Moderní technika na všechno nestačila
Vedoucí projektu digitalizace Jan Buriánek připomíná, že model z let 1826-1837 je velmi citlivý na teplo i světlo a operátoři se jej nesměli dotknout. „Vytvořili jsme proto speciální řetězec zpracování, který používal čistě fotometrické metody,“ říká Buriánek. Speciální robot udělal přes 244 tisíc snímků o celkové velikosti 8 terabitů. Na jejich základě byla následně vytvořena počítačová 3D rekonstrukce modelu. Digitalizace modelu zabrala dohromady pětkrát více času než kdysi jeho lepení mistru Langweilovi.
Domy v původním modelu mají průměrně 6 cm, uličky často jen několik milimetrů. „Nejkomplikovanější byl levý břeh Vltavy s tamějšími dvorky a zákoutími,“ říká Buriánek. Komplikace působily i milimetrové komíny, kterých je v celém modelu kolem 9 tisíc, a dřeviny, které zakrývají mnoho míst. Tvůrcům se nepodařilo zcela proniknout do zákoutí uliček okolo Hradu.
Městečko na dlani
Langweil zhruba na 20 metrech čtverečních zachytil do detailu tehdejší podobu Starého Města, Malé Strany bez Petřína a Pražský hrad a Hradčany. V městském muzeu je model vystavován od roku 1961.
Od loňského dubna je umístěn v nové vitríně s lepším osvětlením, novinkou je také pohyblivá kamera, díky níž si může návštěvník přibližovat detaily Langweilova modelu a sledovat je na displeji. Více než 2 tisíce budov je na barevném modelu zachyceno v měřítku 1:480, a to se všemi detaily fasád, dvorů, zahrad, hospodářských stavení a pozemků.
Tvůrcem modelu byl zaměstnanec pražské Univerzitní knihovny a majitel litografické dílny Antonín Langweil (1791-1837), který své neobvyklé zálibě věnoval veškerý volný čas i finanční prostředky. Přestože byl model již ve své době obdivován mnohými vzdělanci, mecenáše pro svou práci nikdy nenašel. Zemřel v bídě a početné rodině zanechal dluhy a nedokončené dílo, jehož cena se zdála problematická.
V roce 1840 se model stal součástí majetku Národního muzea v Praze a po více než sto letech byl předán do sbírek Muzea hlavního města Prahy. Dnes je považován za významný prvotřídní dokument i nevšední umělecké dílo.
Langweilův model v digitální podobě je ke koupi na DVD nosičích. Návštěvníci Muzea hlavního město si ho budou moci od února prohlédnout na speciálních dotykových obrazovkách. V dubnu k němu přibude interaktivní hra pro děti. Více o modelu a jeho digitalizaci
