Kreslené postavy v novém Švejkovi vypouštějí bubliny

Praha - Světoznámý román Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka se představuje s novými ilustracemi. Jejich autorem je Petr Urban a postavy na nich jsou barevné a vypouštějí z úst komiksové bubliny se slovy. Publikace má Švejka přiblížit mladší generaci, má už ale i kritiky.

Jinak než Lada 

Urban pracoval na ilustracích dva měsíce, 12 hodin denně a podle svých slov se snažil hlavně o to, aby postavy byly jiné než Ladovy. Knihu celou nečetl, držel se slavných filmových zpracování Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím, postavy se nápadně podobají Františku Filipovskému, Jaroslavu Marvanovi a dalším. „Neměl jsme jiné východisko. Kdybych nakreslil jiné typy, lidé by mi výčítali, že je nepoznávají,“ tvrdí kreslíř, kterého nejvíce proslavily kresby Rudy Pivrnce. Podle spisovatelova vnuka Richarda Haška jsou kresby nápadité a mají vnitřní vtip.

V Osudech s 660 stránkami je přes 60 Urbanových kreseb - asi polovina velkých a polovina menších. „Postavy ve Švejkovi jsem udělal takové zakulacenější než Lada, moje linka na jejich obrysech je tenčí, svižnější a víc se mazlím s detaily,“ říká Urban. Konkurovat Josefu Ladovi si nikdo netroufl skoro 80 let. Švejk vyšel s jinými ilustracemi jen jednou - tehdy Josef Lada v prodeji nad Karlem Klosem ale opět vyhrál. 

Svérázná volba 

Podle kritiků Urbanovy postavy ztratily svou poetiku. „Já kresby Urbanovy považuji za poněkud lascivní a nejsem si jist, jestli je správná volba doprovodit jimi Osudy dobrého vojáka Švejka,“ říká například literární publicista Tomáš Mazal.

Nakladatelství vybíralo autora ilustrací k Osudům z několika výtvarníků. Urbanovými konkurenty byli například Štěpán Mareš nebo Vladimír Renčín. Urban prý svou povahou přesně odpovídá životní filozofii Jaroslava Haška.

Autorův rukopis

Pro titulní ilustraci v knize vybral Petr Urban scénu, jak paní Müllerová veze Švejka k odvodu na invalidním vozíku za slavného pokřikování Na Bělehrad! Do davu ukryl i Rudu Pivrnce a sám sebe, jak valí před Švejkem sud piva. Na ilustracích nesměl měnit obsah Haškovy knihy. Ale neudržel se a alespoň v pozadí přidal do kreseb něco svého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 14 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...