Koruna Svaté říše římské k vidění v muzeu i na ČT

Kolín/Praha – Pouze na tři dny opustí své stálé místo na hradě Karlštejn kopie císařské koruny Svaté říše římské, která je jednou z nejvzácnějších středověkých památek. Kopie existují pouze čtyři, tři jsou uloženy v Německu a pouze jedna v Čechách. Ode dneška do neděle bude k vidění v kolínském muzeu jako součást výstavy Královská města Kolín a Kouřim ve středověku. Česká televize navíc v den státního svátku uvede unikátní televizní dokument o zhotovení kopie koruny.

Císařská koruna, jejíž originál je umístěn ve vídeňském Hofburgu, byla vyrobena pravděpodobně v roce 962 v Římě. Roku 1355 jí byl korunován Karel IV. Váží asi 3,5 kilogramu, složena je z osmi zdobených desek s perlami a drahými kameny, nechybí ani smaltované ozdoby. Zatímco originál koruny je zlatý, kopie je ze dvou třetin z ryzího stříbra se silnou pozlacenou vrstvou.

Korunu vyrobil turnovský šperkař Jiří Urban na zakázku pro Středočeský kraj a na kopii pracoval intenzivně čtrnáct měsíců. „Jedná se o jedinou kopii císařské koruny vystavené mimo území Německa a definitivně poslední, kterou rakouští historici povolili vyrobit,“ uvedl Urban. Čtyři z osmi destiček jsou pokryty emailem s vyobrazením tří starozákonních králů: Davida, Šalamouna a Ezechiáše, čtvrtá pak vyobrazením Ježíše Krista se dvěma anděly. Čelní a temenní destičku spojuje oblouk, nad čelo byl později přidělán kříž. Koruna byla odznakem světské i duchovní moci panovníka.

Složitou výrobu repliky zachycuje i televizní dokument

Výrobě koruny se věnuje i unikátní dokumentární snímek, který dnes uvede program ČT24 od 22:05. Zachycuje složitou výrobu repliky, která je nyní vystavena spolu s kopií české Svatováclavské koruny na Karlštejně. Ve snímku například výtvarnice a autorka replik smaltů z 10. století Blanka Cepková z Bratislavy popisuje obrovskou náročnost takzvaného přihrádkového smaltu, který se v Evropě již po staletí nepoužívá. Na pozadí výroby císařského skvostu nevyčíslitelné hodnoty se pořad také věnuje historickému kontextu významu císařského titulu pro českého panovníka.

Nahrávám video
Rozhovor s Jiřím Urbanem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...