Koruna Svaté říše římské k vidění v muzeu i na ČT

Kolín/Praha – Pouze na tři dny opustí své stálé místo na hradě Karlštejn kopie císařské koruny Svaté říše římské, která je jednou z nejvzácnějších středověkých památek. Kopie existují pouze čtyři, tři jsou uloženy v Německu a pouze jedna v Čechách. Ode dneška do neděle bude k vidění v kolínském muzeu jako součást výstavy Královská města Kolín a Kouřim ve středověku. Česká televize navíc v den státního svátku uvede unikátní televizní dokument o zhotovení kopie koruny.

Císařská koruna, jejíž originál je umístěn ve vídeňském Hofburgu, byla vyrobena pravděpodobně v roce 962 v Římě. Roku 1355 jí byl korunován Karel IV. Váží asi 3,5 kilogramu, složena je z osmi zdobených desek s perlami a drahými kameny, nechybí ani smaltované ozdoby. Zatímco originál koruny je zlatý, kopie je ze dvou třetin z ryzího stříbra se silnou pozlacenou vrstvou.

Korunu vyrobil turnovský šperkař Jiří Urban na zakázku pro Středočeský kraj a na kopii pracoval intenzivně čtrnáct měsíců. „Jedná se o jedinou kopii císařské koruny vystavené mimo území Německa a definitivně poslední, kterou rakouští historici povolili vyrobit,“ uvedl Urban. Čtyři z osmi destiček jsou pokryty emailem s vyobrazením tří starozákonních králů: Davida, Šalamouna a Ezechiáše, čtvrtá pak vyobrazením Ježíše Krista se dvěma anděly. Čelní a temenní destičku spojuje oblouk, nad čelo byl později přidělán kříž. Koruna byla odznakem světské i duchovní moci panovníka.

Složitou výrobu repliky zachycuje i televizní dokument

Výrobě koruny se věnuje i unikátní dokumentární snímek, který dnes uvede program ČT24 od 22:05. Zachycuje složitou výrobu repliky, která je nyní vystavena spolu s kopií české Svatováclavské koruny na Karlštejně. Ve snímku například výtvarnice a autorka replik smaltů z 10. století Blanka Cepková z Bratislavy popisuje obrovskou náročnost takzvaného přihrádkového smaltu, který se v Evropě již po staletí nepoužívá. Na pozadí výroby císařského skvostu nevyčíslitelné hodnoty se pořad také věnuje historickému kontextu významu císařského titulu pro českého panovníka.

14 minut
Rozhovor s Jiřím Urbanem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 10 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...