New York - Filmografie Francise Forda Coppoly je poměrně střídmá, ale je v ní dílo, který zná snad každý filmový fanoušek - mafiánské drama Kmotr. Téměř tříhodinový film, natočený podle stejnojmenného knižního bestselleru Maria Puza, patří mezi přelomová díla tzv. Nového Hollywoodu. Fascinující svět násilí a zločinu, ale i cti, přátelství a rodinných hodnot se stal klasikou prakticky hned po svém uvedení do kin. První díl této nakonec třídílné ságy měl premiéru 15. března 1972.
Kmotr - nabídka, která se nedá odmítnout
Když se filmová společnost Paramount rozhodla pro zfilmování úspěšné knihy ze světa mafie, vybral si producent na režisérské křeslo poměrně překvapivě mladého Francise Forda Coppolu (1939). Určitou roli v tomto výběru sehrál i fakt, že pocházel z italské přistěhovalecké rodiny. A Coppola očekávání nezklamal, přestože se jeho tvrdohlavě prosazované představy někdy Paramountu nepozdávaly.
Film sleduje vzestupy a pády sicilské rodiny Corleonů v letech 1945 až 1955 v New Yorku, v době prudkého rozmachu organizovaného zločinu po druhé světové válce. Hlavou klanu, který svoje bohatství a vliv založil na hazardu, prostituci a vydírání, je respektovaný Don Vito Corleone (Marlon Brando). Když je však těžce postřelen, odveta jeho rodiny vyvolá mafiánskou válku. V ní se postupně do popředí dostává nejmladší Corleonův syn Michael. Ten se nejprve od rodinných záležitostí drží stranou, po útoku na otce se ale všechno mění a právě on převezme řízení rodiny.
Pro úspěch filmu bylo klíčové herecké obsazení hlavních úloh. Paramount nejprve nesouhlasil s Marlonem Brandem, kterého provázela pověst nespolehlivého a konfliktního herce a také se zdál na roli mafiánského patriarchy příliš mladý (v době příprav filmu mu bylo 47 let). Ale i sám Brando prý zpočátku roli odmítal - obával se, že se bude jednat o glorifikaci mafie.
GALERIE
Kmotr zdroj: ČT
Také výběr Al Pacina pro roli Michaela nebudil velké nadšení - vzrůstem malý a subtilní herec se nezdál být tím pravým pro roli nového vládce mafiánského impéria. Coppola proto nejprve natočil testovací záběry, jež nakonec šéfy Paramountu přesvědčily. A pro oba herce se účast v Kmotrovi stala klíčovým okamžikem v jejich hereckých kariérách. Marlon Brando chtěl, aby Don Corleone vypadal jako buldok, tak si na zkouškách nechával vycpat ústní dutinu vatou. Při filmování pak byla použita ústní vycpávka, která má své místo ve filmovém muzeu v New Yorku.
Mafiánské drama ověnčené Oscary
Jednou z nejslavnějších scén filmu je záběr, kdy filmový producent, který nechce obsadit kmotřence Corleoneho Johnnyho Fontanu, najde v posteli uříznutou koňskou hlavu. Během zkoušek se používala umělá, na ostré scény už ale byla z továrny na výrobu psího žrádla zapůjčena hlava skutečná. Celá scéna i s průvodním komentářem o „nabídce, kterou nelze odmítnout“ byla v dalších letech nesčetněkrát citována i parodována.
Kmotr získal osm nominací na Oscara a ze slavnostního předávání cen v roce 1973 si tvůrci odnesli tři cenné sošky - za nejlepší film, za scénář podle předlohy a mužský herecký výkon v hlavní roli (Marlon Brando si ale cenu odmítl převzít). Coppola se ke svému nejslavnějšímu filmovému tématu vrátil znovu v roce 1974 a v roce 1990. Druhé pokračování Kmotra získalo dokonce šest sošek americké filmové akademie.