Kintera předkládá Výsledky analýzy

Praha - Ve 2. patře Městské knihovny se dnes v podvečer otevírá výstava s názvem Krištof Kintera / Výsledky analýzy. Expozice odráží výtvarníkův poslední vývoj, ve kterém rozšířil formální rejstřík a obsahové zdroje své práce. Vytváří ojedinělé objekty, nenechávající diváka v klidu. Pohybují se, zvučí, světélkují, vyrušují a vzbuzují pochybnosti o nás samých.

Krištof Kintera s GHMP dlouhodobě spolupracuje jako umělec i jako kurátor. Výstava, přestože klade důraz na jeho současné dílo, připomíná i některé již legendární práce, jako jsou např. Mluviče, které poprvé představil ve 2. patře Staroměstské radnice nebo rekonstrukce ojedinělého příbytku pro Plumbaře, prvotně vytvořeného v roce 1998 pro Dům U Zlatého prstenu. 

„Záměrně jsem vybral nejasný, neslaný, nemastný název Výsledky analýzy, což má větší vazbu na svět ekonomiky, než ke mně. Chtěl jsem divným názvem znejistět diváka, ale zároveň je to název pravdivý, protože i já se nějakým způsobem snažím dělat analýzu světa. Umění je v podstatě vypouklé zrcadlo světa. Takže, zde jsou výsledky mojí analýzy,“ snažil se o přiblížení své koncepce výtvarník v rozhovoru pro ČT24. 

„Ty věci by neměly šokovat, ale spíš by měly vytvořit jakousi vibraci myšlení. Vysvětlit přesně, proč se mé objekty hýbají, nedokážu. Mě kinetika vždycky zajímala, ale zároveň hledám rovnováhu mezi pohyblivou atrakcí a uměleckým sdělením, mechanika by měla vždy podporovat poselství sochy a význam díla,“ doplnil Kintera.

Expozice je rozdělena do dvou rovin. Z první, vážnější, temnější, jak říká autor, více existencionální, kde se pracuje se šerem, přechází divák náhle do sekce barevnější, světlejší, která obsahuje humor a je celkově odlehčenější. „Krištof Kintera je velmi mnohotvárný a v této výstavě ukazuje, že dokáže být nejenom veselý a zábavný, ale že dokáže ve svém díle vyjádřit i smutky a temné stránky života,“ říká galerista Jiří Švestka. Dosud největší výstava Krištofa Kintery potrvá do 13. května.

Krištof Kintera (*20. září 1973, Praha) je český umělec. V letech 1992 – 1999 studoval v ateliéru Milana Knížáka Akademii výtvarných umění v Praze, dále pak v letech 2003 – 2004 Rijksakademie van beeldende kunsten v Amsterdamu. 

Celkem třikrát byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Je členem a vůdčí osobností „skupiny“ Jednotka. V roce 2006 vytvořil vizuální koncept pro osmý ročník festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. V roce 2007 byl kurátorem výstavy Hrubý domácí produkt, realizované v Městské knihovně v Praze. Kintera se také spolupodílel na instalaci Entropa v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...