Když jste v háji v zemském ráji

Praha – Za Zemský ráj to napohled si Tereza Boučková odnesla v roce 2006 cenu Sazky pro nejlepší nerealizovaný scénář. A dlouho to vypadalo, že scénář – peripetie jeho vzniku popisuje Boučková ve své poslední, deníkové (a skvělé) knize Rok kohouta – nerealizovaný také zůstane. Snímek v režii Ireny Pavláskové se ale premiéry přece jen dočkal - 17. listopadu. Těžko hledat lepší než toto sametové datum pro film s podtitulem „mrazivá komedie o tom, jak se dalo žít v 70. letech a zároveň se nenechat zmrazit“.

Pavel a Havel

Boučková chtěla původně napsat scénář podle své knižní prvotiny Indiánský běh (1991, Cena Jiřího Ortena), ale i když ze záměru sešlo, autobiografické stopy jsou ve filmu stejně jako v knize neindiánsky patrné. Spisovatelka přiznává, že při psaní Zemského ráje čerpala ze své prvotiny, vzpomínek a zkušeností, mlhavě se ale tváří na dohady, která filmová postava je kým ve skutečnosti: „Myslím, že film funguje i bez výkladu doby a poukazování na konkrétní lidi, živé předobrazy. A jestli si chce divák nutně někoho dosadit? Ať dosazuje, ať hádá, ať si je jistý, ať to všechno ví anebo ať se splete…“

A každý, kdo je jen trochu obeznámený s životopisem a knihopisem Terezy Boučkové, dcery spisovatele Pavla Kohouta (na zdůrazňování otcovského genu je právem trochu alergická), hádat dozajista bude. Ani nemusí mít příliš fištróna, aby v postavě Gábiny odkryl Terezu Boučkovou, v Gábinině otci Petru Hánovi Pavla Kohouta a v případě Jana Pavla se nenechal zmást zavádějícím odkazem k Vatikánu a vzpomněl si na jednoho disidenta-dramatika atd.

Život je nespravedlivý… a ty se s ním musíš poprat

Zemský ráj to napohled zachycuje časový úsek zhruba desetiletí od srpnové noci 1968 až po vznik Charty 77. „Každý, kdo prožil dobu po roce 68, tu hlubokou beznaděj, která vypadala, že tu bude navěky, si v tom filmu jistě najde momenty, které budou s jeho životem silně rezonovat,“ domnívá se Boučková, „zoufalství z okupace, šílenou radost, když jsme porazili Rusy při hokeji, vyhazovy z práce, mstu režimu na dětech, ale i manželské a partnerské sbližování, hádky, rozchody…“

Život Marty (Vilma Cibulková) a jejích dvou dospívajících dcer Majdy (filmově neokoukaná Dana Marková) a Gábiny (okoukanější Tereza Voříšková) se po srpnu 1968 čím dál tím víc propojuje s životem Martinina bývalého manžela, herce Petra Hány (Jiří Dvořák). Ať chtějí, nebo nechtějí.

Velké dějiny formují ty malé a důsledky Petrova rozhodování dopadají i na jeho bývalou rodinu. Když po srpnové okupaci začnou ledy opět přituhovat, vyhodí Petra z divadla, Martu uklidí do archivu a Gábina místo na gymnázium nastoupí do továrny na gramodesky (na což ji Petr otcovsky řekne: Život je nespravedlivý a ty se s ním musíš poprat, stejně jako já).

Marta i její dcery se postupně zapojují do Petrova undergroundového světa, účastní se bytových schůzí a zvykají si na policejní špehování. Marta se seznámí s Janem Pavlem (Ondřej Vetchý), „bublajícím hrncem rozpáleným mužskou touhou“, který „nechce žít ve lži“, a proto Martě představí i svou ženu. Martin milostný život má vůbec ve filmu nemalý prostor – divák se kromě Jana seznámí ještě s Mirkem (Miroslav Etzler s knírkem, za který by se nemusel stydět žádný kartáč) a kameramanem Tomášem (Jan Zadražil). Gábina i Majda berou střídání „tatínků“ překvapivě poměrně s klidem, dokonce se nebrání splnit Janovi jedno tajné přání…

Černí a bílí

V souladu s žánrem „mrazivá komedie“ zachycuje film dramatické události často s humorem a ironií, včetně zobrazení postav. „Snažila jsem se o určitou vyváženost, protože lidé, kteří se postavili na odpor proti režimu, se většinou idealizují. Jsou to takové bílé figury, zatímco estébáci nebo fízlové ty špatné. Snažila jsem se, aby mí hrdinové byli z masa a kostí, aby měli své velké chvíle, ale i slabé a trapné momenty, protože nikdo není profesionální světec,“ vysvětluje Boučková.

Zemský ráj to napohled podle ní připomíná, jaké drobné i velké nespravedlnosti se za komunistického režimu děly a jak málo stačilo, aby se obyčejný člověk zamotal do dějin a stal se jejich hrdinou. „Jsem ráda, že právě k výročí pádu totality vznikl tenhle lidský, osobní film,“ dodává.

Zemský ráj to napohledv kinech: od 19. 11.; režie: Irena Pavlásková; námět a scénář: Tereza Boučková; kamera: Diviš Marek; hrají: Vilma Cibulková (Marta), Tereza Voříšková (Gábina), Dana Marková (Majda), Miroslav Etzler (Mirek), Ondřej Vetchý (Jan Pavel), Jiří Dvořák (Petr Hána), Jan Zadražil (Tomáš), Barbora Seidlová (Lenka), Jan Hartl (režisér Kováč); film o filmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...