„Já osobně vám doporučuji na tuto provokaci zlínské kavárny nechodit, jakož i zůstat doma,“ nabádá divadelní Jiří Ovčáček diváky, aby si nechali ujít derniéru nekorektního kabaretu Ovčáček čtveráček. Poslední představení se odehraje 7. února za plotem bohnické léčebny. Kvůli velkému zájmu, který zlínskou inscenaci od začátku provází, ji odvysílá v přímém přenosu sedm desítek kin. V Bohnicích skončila před lety i Blonďatá bestie. Kdo další si svými výroky vysloužil divadelní satiru?
Kapříci, jablka, hrušky… fotbalový funkcionář Ivan Horník nešetřil fantazií pro krycí názvy úplatků. Horník a bývalý předseda komise rozhodčích Milan Brabec se v roce 2004 nestali jen „hrdiny“ korupční aféry, v níž se kupčilo s výsledky fotbalových zápasů, ale brzy i hry Petra Čtvrtníčka. V představení Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej využil telefonáty mezi Horníkem a Brabcem. Kapříky mu nahrával Jiří Lábus.
Nahrávka se stala v roce 2011 i základem scénického čtení Blonďatá bestie. Za název si v pražském A studiu Rubín zvolili označení pro poslankyni Věcí veřejných Kristýnu Kočí, které zaznělo v audiozáznamu „politického tlachání“ několika členů této (tehdy) vládní strany. Hlavní role proslavila herečku Báru Polákovou.
O rok později Blonďatá bestie vrací úder. „Žili byli Mazánek a Kolibřík,“ začínala satira s odkazem na přezdívky, které pro sebe v telefonátech používali primátor Pavel Bém a lobbista Roman Janoušek. Přepis jejich odposlechů kombinovali v Rubínu se záznamy ze soudního procesu v kauze údajné korupce ve Věcech veřejných.
Nekorektním kabaretem Ovčáček čtveráček reagovala na začátku loňského roku skupina divadelníků, kteří si říkají Pia Fraus, především na dění kolem udílení státních vyznamenání k 28. říjnu. Konkrétně na kauzu spojenou s pamětníkem holocaustu Jiřím Bradym a jeho synovcem, ministrem kultury Danielem Hermanem. Osmdesát procent scénáře prý tvůrci vybrali z vystoupení skutečného mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka v novinách či televizi. Kabaret uvedlo Městské divadlo Zlín.
„Politický kabaret u nás není obvyklý a navíc je zajímavé, že aktivní reflexi dění připravila ne pražská, ale regionální scéna,“ domnívá se divadelní kritik Vladimír Hulec. „Petrovi Michálkovi a zlínskému souboru se podařilo zpracovat kabaret, který nahlíží nás lidi, jak jsme obluzováni politiky, a trošičku je to i obraz naší společnosti.“
A co na hru říká skutečný Jiří Ovčáček?
