Český Krumlov - Jubilejní 50. sezonu dnes zahajuje otáčivé hlediště v parku v Českém Krumlově. Na programu téměř tříměsíčního "točení" je činohra, opera a opereta, ve Verdiho Síle osudu se představí sólisté newyorské Metropolitní opery. Jeviště se těší velké popularitě u diváků i tvůrců, jimž umožňuje netradiční inscenace. Od samého počátku ale vadí památkářům, podle kterých narušuje ráz zámeckého parku.
V romantickém prostředí setmělé zámecké zahrady v Českém Krumlově se hraje divadlo už od roku 1947. V červnu 1958 tu poprvé experimentálně, jako první na světě, vyzkoušeli otáčivé hlediště. Na první točnu poháněnou ručně se vešlo 60 diváků, dnes jich hlediště pojme 650 a jeho běh obstarávají elektromotory.
Letošní sezonu zahájí Robin Hood v režii Martina Glasera. Činoherní představení díky neobvyklým scénickým možnostem využívá filmové prostředky, hra má několik plánů, objevují se v ní kromě davových scén i kaskadérské prvky a scény se zvířaty.
Druhá polovina července bude patřit opeře s hvězdným obsazením; kromě Rusalky s pěvkyní Evou Urbanovou v hlavní roli se třikrát představí sólisté Metropolitní opery v New Yorku Kyunghye La a Allan Glassman. V opeře Giuseppe Verdiho Síla osudu vystoupí pod taktovkou Johna Keenana. Představení, které podle ředitele Jihočeského divadla Jiřího Šestáka patří k vrcholům dosavadní historie divadla, je organizováno ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Český Krumlov.
Nápad sestrojit točnu patří scenáristovi Joanu Brehmsovi, který po roce 1945 působil jako výtvarník v divadle v Českých Budějovicích. Poprvé 9. června 1958 zhlédli diváci inscenaci Jiráskovy Lucerny. Rok po otevření stoupla kapacita hlediště na 400 lidí a do útrob točny se muselo vejít 40 lidí, kteří ji poháněli tam a zpět. Pro sezonu 1960 postavili nové hlediště, počet sedadel se zvýšil na 550 a lidské paže nahradily elektromotory.
Dnešní podobu dala hledišti kompletní rekonstrukce z let 1989-1993, která zvýšila kapacitu na 658 diváků. Pohyb hlediště po kolejích ve dvou řadách zajišťují čtyři elektromotory. Centrem pro řízení veškeré techniky je kabina nad hledištěm. Představení bývají již 50 let vyprodaná.
Točna je ale umístěna před letohrádkem Bellarie, což je nejcennější stavba zahradní architektury v Čechách. Proto památkáři léta upozorňují na autentický historický prostor barokní zahrady, který je jevištěm narušován. Její ráz podle soudu mnohých umocňuje podbízivý tón divadelních inscenací, které jsou vybírány i inscenovány s ohledem na zahraniční turisty.
Po zařazení Krumlova na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1992 se stát dohodl s touto organizací na odstranění točny do jara 1999. Ministerstvo kultury ale rozhodlo o prodloužení její životnosti - nejprve o pět let, později se lhůta posunula na konec roku 2006 a ministr kultury Vítězslav Jandák v lednu 2006 oddálil konec současného hlediště o dva roky.
O zachování točny v zámecké zahradě stojí divadelníci i představitelé Českého Krumlova. Tvrdí, že jeviště je jediné svého druhu v České republice a ani ve světě moc podobných není. Mnoho turistů ho obdivuje více než samotnou zahradu. Jeho umístění v krajině není nijak zvlášť rušivé a navíc se nachází v poměrně odlehlé části zahrady a celého Krumlova. Jeho přesunutí by také nebylo nejlepším nápadem, protože divadlo je závislé na poetické atmosféře setmělé zahrady.
Spor se svého času pokusil vyřešit projekt, podle kterého by byla konstrukce hlediště menší a lehčí, po představení by se sklápěla a mimo sezonu by zmizela úplně. Podle ředitele Jihočeského divadla je zatím jisté jen to, že příští rok se na točně opět bude hrát.
