Je snazší naučit slona létat, než provozovat Roxy

Praha  - Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 se v Česku otevřel svobodný prostor pro různé kulturní aktivity. Jedním z průvodních znaků doby byl i překotný vznik nových hudebních klubů. Jen v Praze jich byly desítky; například Bunkr, Rock Café, Radost FX či Újezd se staly součástí atmosféry hlavního města. Výsadní postavení na pražské klubové scéně má i klub Roxy, který poprvé otevřel 13. června 1992.

Zatímco euforická atmosféra 90. let odezněla a některé kluby úplně zmizely ze scény, Roxy navzdory řadě problémů stále žije. Rozlehlé a zdevastované sklepení v Dlouhé ulici získala Linhartova nadace jako náhradu za prostory pod někdejším Stalinovým pomníkem, kde těsně po sametové revoluci pořádala kulturní akce.

V prostorách domu byly původně ateliéry FAMU, kino, restaurace a taneční sál, v němž se kdysi konaly slavné pražské bály. Nadace v čele s architektem Janem Mayerem zde chtěla budovat multifunkční kulturní centrum, které mělo podpořit českou nezávislou produkci.

Experimentální prostor pro divadlo i film

Po odčerpání vody ze zatopených prostor podzemního sálu a po alespoň nejnutnějších stavebních úpravách klub zahájil provoz koncertem hardcorové legendy Fugazi, na který dorazilo přes tisíc lidí. O několik týdnů později vystupovali v Roxy například i Plastic People. Ohlas byl velký a klub začal získávat mezi mladými lidmi dobré jméno.

Koncert skupiny Laibach v klubu Roxy
Zdroj: ČT24/isifa/Lidové noviny

Promítaly se zde filmy, vystupovala nezávislá divadla, pořádaly výstavy mladých umělců, prim ale hrála od začátku hudební produkce. Dramaturgie začínala s tvrdými rockovými a punkovými kapelami, postupně se však začala orientovat převážně na taneční hudbu.

Zdejší taneční party byly legendární a věhlas Roxy se projevil zvýšeným zájmem turistů, což s sebou neslo i vyšší ceny. V roce 1998 se klub rozšířil o galerii NoD v prvním patře a experimentální prostor pro divadelní, filmové či audiovizuální produkce.

Velká voda, hluk, stavební úřad

V roce 2002 se Prahou přehnala zničující povodeň, která se nevyhnula ani Roxy. Voda zaplavila prostory do výše šesti metrů a zatopila celou podzemní část s hlavním sálem a barem. Během rychlé rekonstrukce tak alespoň fungovaly horní prostory, kde ale nebylo možné pořádat koncerty.

Provozovatelé Roxy však měli i jiné problémy, zejména noční hudební party totiž byly příčinou mnoha stížností okolních obyvatel. Vedení klubu se snažilo situaci zklidnit, provedlo důkladné odhlučnění hudebních prostor a návštěvníci dokonce nemohli vycházet ven na ulici a zpět. Stížnosti však neutichly a klub byl nucen svůj program v pozdních večerních hodinách částečně omezit.

Loni v lednu dokonce po kontrole ze strany stavebního úřadů, hasičů a hygieniků rozhodl stavební úřad Prahy 1 o ukončení provozu klubu. Již po necelém měsíci však byly nedostatky odstraněny a Roxy mohlo znovu otevřít.

Linhartova nadace byla založena v roce 1987 a v roce 1990 byla zaregistrovaná ministerstvem vnitra. Během své existence podporovala a organizovala celou řadu kulturních akcí a projektů z oblasti alternativní kultury. Nejznámějšími byly prostory pod Stalinovým pomníkem a právě experimentální prostor Roxy. Nadace má ve znaku okřídleného slona, který má symbolizovat slogan „Je snazší naučit slona létat, než provozovat nadaci v Čechách“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...